Vítejte na ostrově Helgoland. Zeleno-červeno-bílá vlajka Helgolandu popisuje krásy ostrova: zelená je země, červená je skála, bílý je písek. Vlajka, stejně jako místní unikátní jazyk jsou dědictvím po Dánech, kteří ostrovu vládli. Později je ovšem vystřídali Britové, a protože Helgoland leží u vstupu do Německé zátoky, považovali jej za stejně důležitý jako Gibraltar.

Malý kus skály z červeného "pestrého pískovce", rozlohou necelý kilometr čtvereční, byl vždy v historii středem pozornosti. Usadili se tu piráti, kteří se později stali počestnými lodivody. Díky britské okupaci se Helgolandu vyhnuly napoleonské války. Později sjednocené Německo vyhandlovalo ostrov s Brity za africký Zanzibar. Hitler tu chtěl postavit největší vojenský přístav. Po válce se ostrova opět ujali Britové, když předtím jediným náletem 18. dubna 1945 zničili celé město. Lidé, kteří přežili, odtud prchli a britsko-americké letectvo si z ostrova udělalo střelnici. Dva roky poté se Britové pokusili ostrov navždy vymazat z mapy světa. Se třetím pípnutím poledního časového znamení 18. dubna 1947 explodovalo téměř sedm tisíc tun dynamitu. Výbuch pocítili i lidé na pevnině vzdálené 70 kilometrů. Ostrov ale vydržel a v roce 1952 byl předán Německé spolkové republice.

Helgoland je dnes turistickým lákadlem. Žádná auta, jen malé nákladní "elektromultikáry", navíc přilehlý ostrůvek Düne, kam se dostanete jen malou bárkou a který nabízí jemný bílý písek a klid. Turistická agentura vám zaručuje celých padesát metrů vlastní pláže. K dispozici máte i tradiční plážový koš proti častým větrům. Helgoland ale leží v Severním moři, a tak jsem byl od počátku skeptický k možnosti dovolené u moře. Klima na Helgolandu je ale díky teplým proudům překvapivě mírné a v létě se moře prohřeje až na 24 stupně. Ročně se tu vystřídá na čtvrt milionu turistů. Mnohé ovšem neláká tolik moře, jako alkohol, cigarety a parfémy. Helgoland je totiž bezcelní zónou, a tak karton cigaret je zde o polovinu levnější než na pevnině. Litr české Becherovky přijde na necelých 7 euro. Největší poptávka je ale po whisky, prodá se jí tu a vypije třikrát víc než ve Skotsku nebo Irsku.

Musím přiznat, že mně nebylo po návštěvě Helgolandu nejlépe, důvodem ale nebyla whisky, nýbrž okružní plavba na malé, a jak mně se zdálo, vratké kocábce, kterou jsem ve svých představách už viděl na dně mořském.