Co je vlastně gesto? Podle toho, co o životě vím, gesto je náhlý, možná i nečekaný čin, který něco řeší. To je důležité - čin! Takový, který přebíjí slova, sliby a plány svou skutečností a hmatatelností. Čin, který rozetíná gordický uzel složité situace naráz, jen aby uvolnil cestu lepšímu a vyčistil ovzduší. Gesto dává příklad, ukazuje, jak by se měli chovat všichni. Ta největší gesta v lidských dějinách byla prostá a přitom hrdinská. Gesto je pochopením role člověka, souhrou moudrosti, logiky i víry. Gestem vlastně čin dohání myšlenku. Běda, kdyby ji předhonil nebo minul...

A už se tu plete to slovo "kdyby". Já vím, jsou i gesta hloupá, nesmyslná, nepochopitelná a falešná. Jsou gesta, která se tváří, že chtějí něco udělat, a přitom bezohledně bourají a ničí. Při těch nejsměšnějších strká aktér nohu do zadních vrátek, aby zůstala otevřená. Bolelo by ho vzdát se svázanosti s čímsi, jedno či s postavením, vlivem, nebo jen s penězi. Jsou i gesta málo pochopitelná, která se zaříkávají upřímností a zásadovostí své ideje. A je jedno, zda pravé či levé. Také se vám zdá, že v poslední době naše politika právě takovými gesty oplývá? Pro média jsou to tučná sousta, která zaplní stránky nebo vysílací časy. Pro občany - voliče naopak něco na způsob otravných ekologických havárií. Nejasné pozadí, matné důvody, podivný dopad gesta a důsledek? Pozornost, odvedená od otázek, které si ji zasluhují a které ji potřebují, do slepé uličky omílání jednoho jména. V dobrém či špatném, prostě omílání.

Je půlka srpna, členové vlády jsou na dovolené a stejně tak mnozí poslanci a senátoři vychutnávají sluneční paprsky. Mne by zajímalo, jestli jim při té relaxaci pod očními víčky probíhají znovu události posledních dnů. Zatroubily přece jaksi nečekaně a narychlo do zbroje pro letošní září! Teď ještě ne, řekla opozice vládnoucí koalici, teď se to nehodí do krámu, máme přece léto... Ale počkejte, jen co se vrátíme zotavení!

Stručnou rekapitulaci to ale zaslouží. Členové poslaneckého klubu sociální demokracie dostávají v předstihu před ostatními poslanci na své mobilní telefony zprávu: "J. Hojdar dnes sdělil P. Iblovi, že vystupuje z klubu soc. dem. Doporučuji neeskalovat situaci zbytečně ostrými výroky. Potřebná jednání se samozřejmě povedou. V. Špidla". Opozice má předstih ještě větší. Vedení ODS je znám úmysl sociálně demokratického poslance Hojdara dva dny předem a tahle skutečnost má pro ně sílu startovacího výstřelu. V čase horkého léta to sice příliš vhod nepřišlo, kritika nebyla tak pracná, ale teď si situace vyžádala zveřejnit alespoň jakousi rámcovou představu ODS o vlastním pojetí ekonomické reformy. Co kdyby se urodilo víc Hojdarů? Křehká většina vládní koalice je přece tak vzrušující!

Mezitím zástup novinářů atakuje poslance Hojdara. Všichni chtějí vysvětlení, ale moc se nedovědí. Nelíbí se mu komunikace mezi vládou a klubem, fungování ministerstev a tak dále. Ale nechce odejít z ČSSD, je přece členem vedení, je v krajském výboru a ještě předsedou okresu. Budou-li návrhy dvanácti reformních zákonů odpovídat principům ČSSD, bude hlasovat pro. Jen prostě udělal takové gesto, šmik šmik, odřízl se od poslaneckého klubu. Je poslancem "sólo". Chce prostor pro vyjednávací pozici, chce být slyšen jako Hana Marvanová. Jak se dověděla opozice o jeho úmyslu, nad tím se jen usmívá. Stejný úsměv má i k dotazům, zda necítí nějakou újmu, třeba malou publicitu, nenaplnění svého vlivu na privatizaci severočeských uhelných dolů a nebo nesplněné přání být ve správní či dozorčí radě České konsolidační agentury.

Další gesto na sebe nenechá dlouho čekat. V provedení předsedy ODS Topolánka má chlapácký ráz. Prohlašuje, že ODS svrhne Špidlovu vládu všemi legálními prostředky, a kdyby některé reformní zákony neprošly prvním čtením, nastal by den D hned. Vylekalo to i dobrou polovinu klubu jeho strany. Straničtí kolegové ho donutili, aby hned druhý den proměnil tvrdý výpad v taneční kreaci, což slovy vyznělo, že ta špatná vláda se musí rozpustit sama. Program Modrá šance, který spatřil neuvěřitelně rychle světlo světa, rozmáchle navrhuje změnu celého ústavního systému a revizi obchodního, pracovního a regulačního práva. Překvapivě připojuje návrh řešit sociální otázky veškerých dávek plošnou finanční částkou od dosažení dospělosti a péči o ty, kteří by namísto spoření tuto částku utratili na příklad za alkohol, nechává na bedrech státu. Modrá šance ale nepřehlédnutelně vypichuje několik dobře poslouchatelných návrhů, na příklad zeštíhlit Poslaneckou sněmovnu, Senát proměnit v nehonorovaný sněm zástupců krajů a zrušit či sloučit několik ministerstev. Elegance sama.

Méně elegance postačilo poslanci ODS Langrovi k vystoupení ve sněmovně, když reformní zákony vládnoucí koalice nazval "reformní rakvičkou" a prohlásil, že "podvodník Harry Jelínek, co prodával Karlštejn, je ve srovnání s Vladimírem Špidlou úplným Mirkem Dušínem." Druhý hlas připojil poslanec téže strany Nečas, když nazval předsedu vlády "mimozemšťanem", který vůbec neví, co jsou finance. Barvitá gesta!