Úterý 19. 8. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin

Klasifikace vždy byla a bude, je stejně stará jako její pošetilé zneužívání. A vždy na ní bude studentovi nesmírně záležet. Učiteli to bude sotva myslet ve známkách: nejspíš mu půjde o kontakt, aby si mohl utvořit o svém studentovi co nejjasnější obraz, a - paradoxně - nejpreciznějším a nejpoctivějším oceněním studenta se mu bude jevit pouhé ano nebo ne. Všechna občasná předsevzetí a vzplanutí, že se má skoncovat s liberalismem a začít klasifikovat "přísně", se zpravidla míjejí účinkem, neboť se zde směšuje požadavek přísnosti s požadavkem náročnosti: ta se totiž projevuje jinde než v klasifikaci. "Ano" a "ne" rozhodne v poslední instanci o tom, zda student obdrží diplom či nic. A má- li dušička pokoj, že v druhém ročníku dostal student trojku místo dvojky, pomněte, že nikdo z nás neví, zda lékař, na nějž se s důvěrou obracíme, měl samé výborné, a udělal-li histologii potřetí za tři, anebo jí proplul hladce. V oblasti výchovy a výuky vždy šlo a půjde více než o úvahy o tom, kolik lidí má být přijato, kolik lidí s vysokoškolským diplomem má vystudovat, o to jakých a jak? A co jim ta škola dá.