Úterý 26. 8. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin

Žijeme v době, kdy maličkosti, ze kterých se dnes nestřílí, se mohou přes noc stát osudově vážnými věcmi, z nichž se střílí. Mělo by tudíž být jedním, jistě ne jediným přikázáním desatera médií: Z každé nepřesnosti se střílí. Je-li totiž nějaká zpráva obzvláště zajímavá či významná, kdekterý občan rád okamžitě zvedne sluchátko, tím spíš dnes popadne mobilní telefon, a sdělí dalšímu či dalším: slyšel(a)s´ Prezident mele z posledního. Zatímco ten pilně zařezává...

Je nabíledni, že při sebelepší vůli není možné zabránit tomu, aby na veřejnost proniklo cokoli a jakkoli rozptýleno do éteru, zobrazeno na billboardech, načmáráno na zdi, vybreptáno na internetu, vykřikováno na mítincích a demonstracích. Nelze vytýkat tisku, že tyto věci zlehčuje. Ne, tisk jako celek takové jevy občas s velkou vervou pranýřuje, kritizuje, zastává se spravedlivě všech spravedlivých i těch, kdož by se mohli jevit spravedlivými nespravedlivě poškozeni. Zastání v našich médiích najde kdekdo, skoro bych řekl každý.

Pan S., který na shromáždění jakési extrémistické, nacionalistické organizace nadšeně hajloval a ujišťoval, že plynové komory nikdy neexistovaly a celý holocaust je výmysl a lež, říkal možná jen to, co si myslí. Na tisku chci, aby se nespokojil s tím, že pan S., zaplaťbůh, může svobodně hlásat své bludy. Chci, aby jasně a veřejně řekl: Mladý muži, pokud nepášeš zlo vědomě a záměrně, byl jsi podveden. Svobodně hájíš zločin. Svobodně hájíš pitomost. Vzpamatuj se, jsi ubohý a směšný. Sedmá velmoci, spolu se zdatným bráněním svobody máš také tuto povinnost.