35
vychází 18. 8. 2003
Tipy ČRo
Sobota 30. 8. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.00
hodin
Richard Wagner: Soumrak bohů
Nápoj zapomnění a jeho neblahé účinky na hlavního hrdinu jsou důležitou zápletkou poslední části Wagnerovy operní tetralogie Prsten Nibelugův, která má název Soumrak bohů. Vy tento titul znáte spíše z filmu italského režiséra Luchina Viscontiho, který pojednává o pádu německé patricijské rodiny v období nástupu fašismu. Přesto téma zániku světa, které nám pokaždé přijde na mysl v období válek a vystupňovaného násilí, nalezneme už ve staré bezmála tisícileté severské mytologii. Zde se nazývá ragnarök a představuje okamžik, kdy po všeobecné demoralizaci podlehnou bozi v boji s obry a nestvůrami a svět lehne popelem.
Hlavní zdroje, na
nichž Richard Wagner postavil svoji tetralogii Prsten Nibelunůg, byly sepsány na
Islandu v první polovině 13. století, jejich původ však sahá do vikingské mytologie
o čtyři sta let dříve. Jsou to především Starší, písňová Edda, Sága o
Völsunzích (Valkýra) a próza Mladší Edda, napsaná kolem 1220 Snorrim Sturlusonem.
Dále skladatel vycházel z německé středověké epické básně Píseň o Nibelunzích
(Das Nibelungenlied) a Thidreks Saga af Bern, což byla narativní próza sepsaná okolo
1260 ve staré norštině. Jak je patrné, Wagner se tímto námětem hodně zabýval
ještě dříve, než napsal první notu a jeho hudebně básnické drama je také
poplatné německým literátům, především Karlu Lachmannovi a bratřím Grimmům.
Třetí den slavnostní Wagnerovy hry, zvaný Götterdämmerung, pojednává o Siegriedově údajné zradě (vypil nápoj, po němž zapomněl na milovanou Brünnhildu), nové lásce ke Gutruně, podlé Hagenově lsti, Siegfriedově nečekané smrti a závěrečném Brünnhildině sebeobětování na zápalné hranici. Strašidelné drama vrcholí požárem síně Gibichungů, podpálenou Walhallou, všeobecnou potopou a zkázou všech, kteří se ucházeli o vševládný prsten a nečestně získané rýnské zlato.
IVAN RUML