Hudba skladatele a multiinstrumentalisty Mikoláše Chadimy, zvláště ve spojení s německými či německo-českými texty básníka Ivana Wernische, má v sobě temnotu přímo kafkovskou. A nestárne. Důkazem budiž koncertní dvojalbum, jímž jedna z nejvýznamnějších osobností české alternativní hudby důstojně, ale nikoli sošně, rekapituluje dvacet let činnosti své poslední skupiny MCH Band. Natáčelo se při pražských koncertech v prosinci minulého a v únoru tohoto roku, kdy Chadima k současnému obsazení MCH Bandu přizval ještě bývalé členy formace a své dlouholeté spolupracovníky. Repertoár koncertů obsáhl jak písně MCH Bandu z nejrůznějších období (od ještě samizdatových cyklů Jsme zdrávi a daří se nám dobře či Gorleben, přes první oficiálně vydaný, porevoluční vinyl Es reut mich f..., po loňské cédéčko Tagesnotizen), tak skladby z alb, na kterých Chadima spolupracoval s jinými muzikanty (Pseudemokritos, nahrané s jazzmany Alešem Charvátem a Peterem Binderem, Průhlední lidé s bubeníkem Pavlem Fajtem). Archivním bonbónkem je původní nahrávka z roku 1985, ve které hraje na perkuse i dávný Chadimův souputník Vlasta Marek.

Žofie Kabelková je dvacetiletá písničkářka z Jihlavy, dle ankety časopisu Folk & Country objev roku 2000. Své debutové album natočila s partou kvalitních slovenských muzikantů (Stano Palúch, Michal Vavro, Juraj Griglák) a dobře udělala - její křehoučké písně tím získaly na energičnosti a v bohatším aranžmá jsou schopny zaujmout i jiné, než ryze folkové publikum. Volba kapelového doprovodu byla logickým krokem už vzhledem k tomu, že Žofii poněkud schází výraz. Její skladby nejsou špatné a za pozornost stojí i některé zajímavé texty, leč zpívá-li svým křehoučkým hlasem, že "život, to je pěkná mrcha", zní to jako kdyby si Bambini di Praga vypůjčily něco z repertoáru Hany Hegerové.

Pianista Jan Simon studoval na pražské konzervatoři u V. Kameníkové, na AMU u I. Moravce a doplňoval si vzdělání i v zahraničí. Patří k interpretům mladší generace (1966), sloupec jeho uměleckých úspěchů je však už dnes úctyhodně rozsáhlý. Vítězství v řadě interpretačních soutěží, spolupráce s domácími i zahraničními orchestry a dirigenty zvučných jmen, koncerty v předních světových hudebních domech. Během dosavadní umělecké kariéry nahrál řadu CD, k nejvýznamnějším patří komplet Beethovenových klavírních koncertů. Ačkoliv je šíře Simonova repertoáru rozsáhlá, často se vrací k hudební romantice. Interpretuje ji však po svém, s přístupem hudebníka současnosti. Je to patrné i z interpretačního pojetí děl dvou romantických komponistů: Griegova Koncertu pro klavír a orchestr a-moll a z Klavírního koncertu c-moll Sergeje Rachmaninova. Vybaven perfektním technickým zázemím, může si pianista dovolit osobité pojetí obou skladeb, které patří k neznámějším a nejčastěji hraným v klavírní literatuře vůbec. Aniž by je připravil o emocionální sílu či o snivou lyričnost, oprošťuje je od vnějšího patosu, nekouzlí po povrchu, ale proniká niterněji, hlouběji do podstaty obou děl. Objevuje v nich ještě leccos jiného než obvyklou rozevlátou bravuru. Rozhlasoví symfonikové pod vedením Vladimíra Válka jsou Simonovi vynikajícím partnerem.