Období letních repríz zaplaťbůh (snad) skončilo. Zejména v posledních týdnech už vážně nebylo nač se dívat. Nevzrušeně plynoucí přenosy z mistrovství světa v lehké atletice na ČT opět názorně ukázaly, že když je "dvojka" setrvale monotematická - třeba kvůli sportovní události -, divák má velmi chudičký, spíš žádný výběr. Ještě že aspoň místy bavila i zaujala skládačka nedělního večera (31. 8.) na téma Sport a televize; propojit podíl obrazovky na sportovních zážitcích diváka byl nakonec docela dobrý nápad, vyztužený nejen staršími dokumenty a publicistikou, ale i aktuálními spojovacími vstupy. Ale sportovní vzrušení fanoušků se stejně konalo jinde - totiž na Nově při sobotním přímém přenosu fotbalového derby Sparta - Slavia.

Z příjemných zážitků posledních dnů lze snad zaznamenat pouze dokument Věry Chytilové Troja - proměny v čase (22. 8.). V ČT byli k autorce velkorysí a popřáli nezvykle rozsáhlý formát - hodinu a čtvrt, aby o městské části, v níž sama bydlí (a na jejíž objednávku snímek vznikl) pověděla řadu podstatných i zajímavých skutečností. Pozvala si na to odborníky, pamětníky i místní konšely, a hlavně svérázného komentátora - dědka v červené čepičce, živou kroniku obce. Chvílemi možná přece jen trochu zdlouhavý film měl ovšem nezaměnitelný rukopis autorky, která dokázala rozhýbat obraz vždycky, když slovo vypravěčů hrozilo nudou, a dodat mu "chytilovský" neklid.

Bohatě strukturovaná minulost i docela zajímavá současnost Troje tu poutavě ožily v dynamických sekvencích, podbarvovány pozoruhodně vybranou a namixovanou hudbou (hudební dramaturgie se ujala sama autorka). Dokument se natáčel loni, před povodní, nemohl ji však nakonec nezaznamenat. Patří ke cti režisérky, že velkou vodu pojala jako sled záběrů téměř beze slov, jako pietní rozjímání nad velkou zkázou, které vytvořilo neplánovanou, smutnou tečku za půvabnými záběry (to byla ta čtvrthodina navíc).

Jinak se ale vcelku vůbec nelze divit výsledkům aktuálního výzkumu, podle nějž klesá počet televizních diváků: zatímco ještě na počátku roku sledoval český divák televizi průměrně 258 minut denně, v červnu to už bylo o celou třetinu méně (172 min.). Pokles se týká všech stanic, o něco víc komerčních. A to výsledky ještě nestihlo ovlivnit nuzné reprízové léto.