Po tři generace se u Šechtlů v Táboře fotografické řemeslo dědilo po meči, a to až do chvíle, kdy se poslední pokračovatel rodu, Josef, seznámil s tehdejší studentkou táborského reálného gymnázia. Jejich sňatek v roce 1948 byl pro Marii Šechtlovou výzvou k tomu, aby se fotografování, které ji již dříve lákalo, začala věnovat profesionálně.

Brzy se stala organizátorskou duší manželské dvojice a stále více se věnovala i náročnější tvorbě, než byla portrétní zakázková práce v ateliéru. Již začátkem šedesátých let se stala výraznou představitelkou takzvané fotografie všedního dne a jejími fotografiemi se začaly plnit časopisy a obrázkové publikace. Stejně tak o sobě dávala vědět častými výstavami doma i v zahraničí. Přestože již před léty dvojici úspěšných fotografů rozdělilo manželovo úmrtí, zůstává pro Marii Šechtlovou obraz malovaný světlem stále tím opojným fluidem, schopným promlouvat beze slov. Dokonce ani přes svůj zralý věk se nevzdává touhy po novém objevování a prostřednictvím počítačové techniky se pouští do přetváření svých starších fotografií na novou škálu výtvarných variací. Protože Marie Šechtlová svým životem i tvorbou dokazuje, že svět je krásné místo k pobytu, věnuje jí redakce zábavy pořad Radiodárek. Ze setkání s ní se potěšil nejen moderátor Petr Novotný, ale také člen činohry Národního divadla v Praze František Němec, kytarový virtuos Štěpán Rak, režisér Zdeněk Frider a další milí hosté z Tábora a okolí.