Český rozhlas 2 - Praha, to je taková dobrotivá a moudrá paní učitelka. Svého posluchače vždy vybaví nějakou tou radou do života, rozdává recepty, prostě povznáší. Když jsem se dozvěděl onehdy z vysílání, jaké hry by si mělo dítě hrát na louce, hořce jsem zaplakal. Dosud jsem se na své dětství díval jako na poměrně šťastné a bezproblémové. Teď však vím, že jsem se krutě mýlil, bylo nevzdělané. Na louce jsem hledal nanejvýš čtyřlístky štěstí. Abych na svůj žal zapomněl, koupil jsem si "bublifuk", což je - děti vědí - jednoduché zařízení na výrobu bublin.

Nechci vysílání dělat reklamu, ač moje řádky svádí k tomu dojmu, je to pouze povzdech nad jedním pořadem. Na úvod jedné své knihy říká Jerome Klapka Jerome, že nepovznese ani krávu. Vím jistě, že se u toho usmíval. O pořadu En passant se totéž dá říci, ovšem bez úsměvu. To je důvod, proč jsem se rozhodl přidat k němu jako předmluvu pár poučení, aby se posluchač necítil být podveden. Nuže tedy:

Baudelaire prý byl u toho - mám jej za to rád, a nejen proto -, když jednou duše vína zpívala v lahvích. Nic dalšího už básník neprozrazuje, neříká ani, kde k oné půvabné události došlo. Nemám mu to však za zlé, my (tím myslím všechny přátele vína) víme, že s něčím takovým se lze setkat v každém vinném sklípku. K tomu ještě můžeme dodat, že k takové písni stačí i jen sklenička. Ovšem kdo ji chce slyšet, měl by dodržet pár zásad. Tak především by měl vědět, že víno má ženskou povahu, je marnivé a od svých přátel vyžaduje lichotky. Má rádo zpěv a povídání. Tehdy ze skleničky zavoní. K vínu se lze chovat i jinak, pak ovšem musíme mít na paměti jedno francouzské přísloví. Hovoří o tom, že k vypití špatného vína musí být tři lidé: ten, kdo pije a dva pomocníci, kteří ho podpírají, aby neupadl.

Tolik tedy na úvod pořadu En passant, který vám žádnou radu nedá. Na chvíli u vína se v něm sejdou staří známí, tedy muzikanti BROLNu, vedeni přísně Jindřichem Hovorkou, a Radoslav Brzobohatý. Jeho hostem tentokrát bude brněnský herec Jiří Pecha. A na závěr ještě, ne už rada, ani návod, spíš jen malá prosba: Vezměte tu hodinku jako posezení s Pecou. Tak mu totiž říkají přátelé.