Režie Sam Raimi. Hrají Kevin Costner, Kelly Preston, John C. Reilly, Jena Malone a další.

Úterý 7. 10. 2003 PRIMA - 21.50 hodin

Výraznou změnu poetiky vnesl režisér druhé části James Cameron. Příběh pojal jako velkolepý kosmický western, kde hrstka pozemsťanů s hrdinnou Ripleyovou v čele likviduje bezmála nedozírné zástupy mimozemských potvor. S těžkou zbraní v ruce a zarputilým výrazem ve tváři, ba dokonce s těžkotonážním robotem za zády svádí urputné boje se zákeřným nepřítelem. Cameron prosadil skákavý pohyb vetřelců, kteří tak připomínají jakýsi obludný hmyz. Oproti kovovému lesku, jakým se vyznačoval Scottův vetřelec, vítězí ohyzdnější pojetí v podobě všudepřítomného slizu. Odpudivost, ale také větší chatrnost takových chobotnicovitých těl pak byla zdůrazněna v situacích, kdy vetřelci byli zničují palbou či explozemi doslova trháni na kousky.

Třetí část režírovaná Davidem Fincherem, se opět vrací k vizuálně strohému výrazu. Nehostinné pustiny trestanecké kolonie a ponuré umělé osvětlení vytvářejí kulisu silně pesimistického náhledu, kde zvítězit lze jedině sebeobětováním. Když dohola ostříhaná Ripleyová zjistí, že zkázonosného tvora nosí ve vlastním těle, nezaváhá ani na okamžik... Jen onen majestátní děs, v první části se tak zadírající pod kůži, už dávno vyprchal, nahrazen pravidly akčních thrillerů, v nichž se haraší především násilím a zbraněmi.

Středa 8. 10. 2003 ČT 1 - 20.45 hodin

Bylo 15. dubna 1986. Vlastimil Moravec měl deset dní po svatbě. Jeho druhá žena Eva byla v pátém měsíci těhotenství a on končil jeden z tréninků sjezdem oblíbeného kopce. V tutéž chvíli se ale otáčel řidič kamionu i s návěsem dole pod kohoutovickým kopcem. Vjel do protisměru, na pár nezbytných sekund zatarasil celou silnici v obou směrech, a chystal se šikovně zaparkovat do uličky. Tenhle manévr už ale nestačil dokončit. Cesty dvou mužů se tragicky sešly v jediném okamžiku.... Na osudy a životní peripetie vítěze Závodu míru, cyklisty Vlastimila Moravce, vzpomínají příbuzní, trenéři a kamarádi.

Čtvrtek 9. 10. 2003 ČT 1 - 21.50 hodin

U herečky spjaté s Divadlem na Vinohradech, která letos oslavila pětasedmdesátiny, se jako by prolnuly ztvárňované postavy s jejími vlastními postoji - je možné, že i sebe samu si představovala jako odhodlanou bojovnici za šťastné zítřky, ať již to byla traktoristka Vlasta ze strašlivého budovatelského blábolu Cesta ke štěstí nebo trpící, ale nepoddajná spisovatelka Božena Němcová z "pokrokově" zmanipulovaného Horoucího srdce. A ještě určitě utkvěla v paměti scéna z Krále Šumavy, kde se její hrdinka utápí v bezedné bažině.

V období normalizace vystoupala na vrchol politické kariéry, zasedala v ústředním výboru komunistické strany, ovládala svaz dramatických umělců. Z předsednických tribun halasila o nutném sepětí umělecké fronty s režimem. Občas se vracela před kameru, hlavně televizní. S procítěností poněkud patetickou se věnovala recitaci, ale v širším diváckém povědomí se ocitla hlavně díky seriálu Žena za pultem, nedávno se znovu a úspěšně vrátivším na obrazovku. Ztělesnila v něm další "hrdinku z lidu", prodavačku Annu. Švorcová byla tehdy vyhlášena za nejpopulárnější českou herečku...

Na obrazovce účinkovala od samotných počátků - a povětšinou v samých "angažovaných" projektech. Dokonce dvakrát si zahrála Gustu Fučikovou. Pamatovat si ji můžeme ze seriálů Matka (pro pořádek doplňuji, že jsme ji mohli zahlédnout také jako Matku Čapkovu) a Okres na severu. Postupně se přehrávala z rolí bojovných mladých žen v chápavé, avšak stranicky neochvějné maminky, dbající o správné nasměrování svých dětí. Vystoupila ve zhruba třech desítkách inscenací a seriálů, z nichž více než třetinu režíroval docela překvapivě Jiří Bělka, který do diváckého povědomí vstoupil hlavně historickými portréty, v nichž exceloval Rudolf Hrušínský (nedávno ČT opakovala Juliana Apostatu).

Po roce 1989 se stala Švorcová zosobněním minulých časů. Z uměleckého vyžití jí zůstalo jen recitování na komunistických mítinzích. Svému přesvědčení však zůstala věrna, nepřipouští si nějakou vinu, hledajíc v sobě vždy ty nejčistší úmysly: nemůže přece za to, že skvoucí se ideál býval tak často při svém uskutečňování pokřiven. Vyslechněme si svědectví Vlasty Chramostové, umělkyně naopak normalizačním režimem prokleté a odsouzené k zapomnění. Píše: "Militantní Švorcová rozhodně nebyla. Znala jsem horší. A proto si myslím, že i po Listopadu měla dostat možnost hrát. Vím, co to je nehrát."

Pátek 10. 10. 2003 ČT 1 - 20.00 hodin

Režie Michael Bay. Hrají Nicholas Cage, Sean Connery, Eda Harris, Michael Biehn a další.

Neděle 12. 10. 2003 ČT 2 - 17.00 hodin

S policejním vyšetřovatelem (George Segal) si hraje doslova jak kočka s myší, s oblibou mu volá a dělá mu dobře, že je oceňována preciznost a bezchybnost provedení zločinů. Přitom je natolik chytrý, že netelefonuje nikdy tak dlouho, aby spojoví technici mohli zjistit, odkud volá. Policista vysloví domněnku, že příčinou může být patologický vztah k matce - proto si vybírá postarší ženy a navíc jim maluje na čelo rtěnkou symbol rtů. V závěru se ukáže, že skutečně odpovídají fotografii jeho matky.

Film bychom mohli považovat za běžnou kriminální historku o vraždícím maniakovi, kdyby nehýřil morbidním humorem. Ostatní dějové atributy jsou totiž nepříliš nápadité - jak policistovo rodinné zázemí, tak mechanismus vyšetřování. Závěrečná scéna souboje mezi oběma protivníky v zákulisí i na jevišti divadla, které pachateli patří, vzdává hold někdejším filmařským atrakcím, zálibou v extrémních nápadech prozrazuje znatelně vliv Hitchcockových rozuzlení.

Škoda, že ČT nepřevzala původní barrandovský dabing: hlasově mnohotvárný Jiří Holý zdařile postihl každou změnu Steigerovy dikce, ať již jde o kněžské rozjímání, německou bodrost či mazlivě změklou mluvu u homosexuála. Stejně jako Steigerův hrdina se vžívá do rolí, které si právě přisvojuje, odlišuje i jeho dabér jednotlivé výrazové polohy. Film bohužel nebyl - ač již nadabován - nikdy uveden v české distribuci; podezíravým normalizátorům se zdál zřejmě příliš morbidní. Doufejme, že nové přemluvení také zprostředkuje původní rozměr filmu.