Neděle 12. 10. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA v 8.04
Repríza 16. října v 0.04

Na své pouti časem směrem pozpátku a naší zemí tak nějak kolem dokola jsme zabloudili k osobě, kterou věru nelze minout. Na jedné straně nechceme přecenit postavení jedince mezi dvěma mlýnskými kameny historie, na straně druhé však zrno jménem Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna přehlédnout nejde. I když i ono nakonec bude mezi kameny dějin semleto.

Někdy na podzim roku 1608 si dal Valdštejn prostřednictvím dalších osob pořídit od císařského astrologa svůj horoskop. Prostředníky se stal Nizozemec Taxis a pražský lékař Strossmayer. Prvně jmenovaný se stal v průběhu doby jedním z lidí Valdštejnovi blízkých, druhý zůstal poněkud tajemnou existencí, která vykonávala funkce ranhojiče a barvíře pražského arcibiskupa s povinností holit vousy, trhat zuby a nasazovat pijavice arcibiskupovi i jeho čeledi a kaplanům.

Horoskop musel zůstat přísně anonymní. Císařský astrolog, který jej měl vypracovat, nebyl nikdo jiný než sám Jan Kepler. Kepler byl hlavně astronom, jenomže jeho oboru rozuměla jenom nepatrná hrstka lidí. Zato z horoskopů mu kynul poměrně slušný hmotný prospěch. Předpokládalo se, že astrolog vypracovává horoskop pro neznámou osobu, která mu měla poskytnout jenom informace o jeho narození, píše historik Josef Polišenský. Ve skutečnosti byly horoskopy sestavovány podle psychologických znalostí více nebo méně vhodně.

Horoskop, který vypracoval Kepler, ukazuje, co se asi o Valdštejnovi tehdy vědělo. Astrolog neměl velkou obtíž, když za jeho hlavní vlastnost prohlásil bezmeznou ctižádost Jinak jeho předpovědi vycházely z toho, co se dalo o mladých ctižádostivých jednotlivcích bezpečně říct: vzestup pomocí ženitby s bohatou vdovou se patrně u mladého konvertity očekával. Předpovědi obsahovaly patřičnou dávku nadějí a varování - měly na Valdštejna velký vliv, protože víme, že si k horoskopu připojoval svoje poznámky - jinými slovy, že se snažil podle něho opravdu žít.

Kepler se vůbec netrefoval jenom tak naslepo. Zřejmě se velice dobře informoval. Ze seskupení hvězd při Valdštejnově narození vyvodil závěry o bystré a inteligentní osobnosti s vysloveně asociálními sklony. Jeho klient projevoval neskrývaný odpor ke všemu všednímu a naopak velkou touhu po výjimečnosti. Zápory jeho osobnosti vyjádřil Kepler nelichotivými slovy. Byl podle astrologa předurčen k pohrdání lidskou konvencí i křesťanskými zásadami, k hledání vlastního uspokojení v nadpřirozených a bezvěreckých cestách, k neustálé podezíravosti vůči lidem i Bohu.

Bude považován za samotáře, ba dokonce za opovrženíhodného netvora, citujeme z Keplerova elaborátu. Bude lakotný, ukrutný k poddaným, vrtkavý a svárlivý, nepozná ani manželskou, ani bratrskou lásku, k nikomu nenajde bližší vztah. V této části podával horoskop nemilosrdný obraz člověka ochotného upsat za výjimečnou kariéru duši i ďáblu.

Pokud by si někdo myslel, že se Valdštejn naštval, když si svůj horoskop přečetl, tak se mýlí. Nezalekl se negativního vylíčení své povahy, za kariéru, která by se lišila od jiných běžných lidských osudů a přitom by to povznesla výš než všechny jeho současníky, byl ochoten smířit se s takovou předpovědí života. Kepler správně předpokládal, že nemusí být ve vlastním zájmu opatrný na nějaký silnější výraz, protože Valdštejnova morálka měla svoje vlastní hlediska.

Keplerův horoskop Valdštejna utvrdil s konečnou platností ve víře v hvězdy. A jeho cena ve Valdštejnových očích rychle vzrostla, když se splnila první z jeho závažných předpovědí: výhodný sňatek s bohatou vdovou. Tou bohatou vdovou se po smrti svého o dvacet let staršího manžela, pana z Víckova, sezením na Prusinovicích, stala Lukrécie Nekšová z Landeka.