43
vychází 13. 10. 2003

Tipy Čro

Janáček a Dvořák ze zámoří

V dnešním Rondu si představíme kompaktní disk z produkce amerického vydavatelství Telarc, který přináší dvě slavné vokálně instrumentální kompozice - Janáčkovu Glagolskou mši a Dvořákovo Te Deum. Pod nahrávkou, pořízenou v listopadu 1990, je podepsán dirigent Robert Shaw spolu s Atlantským symfonickým orchestrem a sborem, kvartetem sólistů - Christine Brewer, Marietta Simpson, Karl Dent a Roger Roloff - a Normanem Mackenziem za varhanami. Většinu z nás bude asi nejvíce zajímat, jak přistoupí Robert Shaw k interpretaci Janáčkovy staroslověnské mše. Dá přednost uhlazenosti, umírněnosti, respektu k duchovnímu dílu, nebo bude mít na zřeteli, že Janáčkovo zhudebnění není patetické ani bohabojné, že je to rituál, zemitost, nespoutanost, syrovost? Sám skladatel se bránil spojování Glagolské mše s jeho věkem nebo vírou těmito slovy: Žáden stařec, žáden věřící... A Dvořákovo Te Deum? Američtí umělci nahráli toto dílo necelý rok poté, co jsme byli svědky jeho nezapomenutelného provedení v katedrále sv. Víta při volbě nového prezidenta již svobodné země. Mimochodem, toto Te Deum by nejspíše nikdy nevzniklo, kdyby jistá dáma jménem Jeannette Thurberová nevyzvala Dvořáka, aby se ujal místa ředitele nově zřízené Národní konzervatoře v New Yorku. Součástí dohod, sjednaných s ročním předstihem, byl také závazek vytvořit na dodaný anglický text novou slavnostní kantátu ke 400. výročí objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Avšak text navzdory všem slibům a urgencím stále nepřicházel, a tak se skladatel rozhodl zhudebnit latinský text raně středověkého církevního hymnu Te Deum laudamus. Ze slibovaného textu, který přišel pozdě, pak vznikla skladba Americký prapor. Na kolumbovských oslavách 12. října 1892 se nakonec nehrálo ani Te Deum; k jeho premiéře došlo až o několik dní později, 21. října, na Dvořákově prvním americkém koncertě.

JARMILA NOVOTNÁ