43
vychází 13. 10. 2003

Tipy Čro

Z jejich života: Paul Hindemith

Dvacáté století, poznamenané vedle světlých a epochálně objevných událostí rovněž dvěma světovými válkami, je v hudební historii dobou totálního přehodnocení slohů. Vedle atonality a revoluční dodekafonie přichází ve dvacátých letech směr označený jako Nová věcnost. Protagonistou a osobností v tomto hnutí nanejvýš reprezentativní a nejdůležitější se stává německý skladatel Paul Hindemith. Jeho cesta k hudbě a její teorii byla o něco bezprostřednější než u současníků. Ještě dříve než se stává studentem Konzervatoře Dr. Hochse ve Frankfurtu nad Mohanem působí jako houslista doprovázející promítání němých filmů, hraje v operetním nebo tanečním ansámblu a v regulérním smyčcovém kvartetu. Později je členem prestižního Rebnerova a Amarova kvarteta a koncertním mistrem orchestru frankfurtské opery. Paul Hindemith byl houslistou, violistou, klavíristou a hráčem na bicí nástroje, což je nepochybně pro skladatele ta nejvhodnější průprava. V souvislosti s vývojem Hindemithova stylu se mluví o moderním chápání Brahmsova a Regerova vlivu o motoričnosti, o polyfonii a návratu k řádu barokní hudby, o expresionismu a neoklasicismu. Za vším je ale neomylně a pevně stojící víra v hudebnost každého díla nezatíženého prázdnou virtuozitou či teorií. Životní osudy Hindemithovy mají až příznačně evropskou tvář. Za prvního válečného požáru rychle dospěl a tehdy, kdy v německé uniformě hrál Debussyho smyčcový kvartet a soubor oněměl pod dojmem zprávy o Debussyho smrti, dospívá k poznání své hudební budoucnosti.

RAFAEL BROM