Do maďarské literární historie i do dějin evropského románu se budapešťský rodák Péter Nádas nesmazatelně zapsal svým monumentálním dílem Kniha pamětí, které po jedenáctiletém mučivém tvůrčím úsilí vydal roku 1986. Přijetí dlouho očekávaného opusu předčilo veškerá očekávání: záhy bylo toto rozsáhlé, i čtenářsky náročné dílo překládáno snad do všech evropských jazyků. Velkolepý, psychologický, historický, filozofický i lyrický román, jehož složitá kompozice bývá přirovnávána také k hudebním útvarům, k fuze či symfonii, který nepřímo odráží osobnostní krizi poválečné středoevropské inteligence, představuje tedy i prozatímní vrchol Nádasova prozaického úsilí. Spisovatelskou dráhu prozaika, dramatika a esejisty, tehdy pětadvacetiletého Pétera Nádase otevřelo roku 1962 (knižně 1967) vydání novely Bible; toto brilantní dílko vyvolalo značný ohlas nejen svým přesným, střízlivým, a přesto plastickým stylem, nýbrž - a hlavně - neotřelým, ve své době odvážným tématem a neobvyklým úhlem pohledu. Uvádění komunistických idejí do praxe je zde nazíráno a kriticky vnímáno očima dítěte, synka komunistického prominenta. Po tomto skvostu maďarské novelistiky následuje řada povídek, v nichž se opětně odráží osobní prožitek dítěte vyvolenců režimu, zkušenost života za závorou, která v budínské vilové čtvrti v 50. letech skutečně oddělovala obydlí rodin politických pohlavárů. Nádasova prozaická tvorba, kterou představují dvě povídkové sbírky Hra na hledání klíčů a Popis a román Konec rodinné ságy se později, v sedmdesátých a osmdesátých letech, vyvíjela směrem k absurdnímu vidění světa a ke kompozičně rafinovanějšímu ztvárnění. Do tohoto období spadá také vznik volné trilogie jednoaktových her nazvaných Setkání.

Pětidílnou četbu na pokračování z překladu Anny Valentové připravil Jiří Langer. V režii Markéty Jahodové účinkuje Václav Vydra.