Úterý 18. 11. 2003 ČT 1 - 16.15 hodin

Autory nového cyklu pro děti jsou scenárista a režisér Ivan Látal, kameraman František Chmela, střihač Milan Justin, výtvarnice Šárka Váchová, muzikant a herec René Krupanský, dramaturgové Kateřina Uhlířová a Milan Vacek a odborná poradkyně doc. Eva Opravilová. Všichni společně pak v České televizi připravili pořad, který by měl nabízet to, co v uzavřeném prostoru učebny učitel nemůže: cesty prostorem a časem s důrazem na mezipředmětové vztahy a souvislosti. Měl by, podle svých protagonistů, být tvořivou dílnou, respektive by k ní měl děti inspirovat. Každý z dílů bude dlouhý 18 minut, v konečné podobě by těch dílů mělo být okolo třiceti. Stejně jako Kostkáč by se tedy i Mo(u)dronos měl na obrazovkách objevovat několik let. V prvním díle (nazvaném Strom a dřevo) je odvede na cestu za dřevem. Tedy do lesa, do dřevěné vesničky, do papíren. Děti se seznámí s různými způsoby zpracování dřeva, ale také s tím, jaké stromy vůbec v lese rostou a jak se který pozná. Potkají se ovšem také s dalšími - rostlinnými i zvířecími - lesními obyvateli.

Druhý díl je věnován jízdnímu kolu a všemu kolem něho, třetí péči o domácí mazlíčky, čtvrtý se zamýšlí nad pojmem domov, pátý se věnuje slovu a písmu, šestý drobným živočichům, kteří žijí okolo nás a ze sedmého se děti dozvědí, co všechno umí světlo a stín. To je ovšem jen zlomek Mo(u)dronosových témat.

Středa 19. 11. 2003 ČT 2 - 20.00 hodin

Když skupinka přátel, mezi nimiž nechybí vždy vyrovnaný, v nadsazené sebejistotě i vzdělanosti modelovaný generál či jelimánkovitý prokurátor s naopak absentujícími zkušenostmi, vyrazí na rybolov, vodka jim natolik zatmí vědomí, že nakonec přistanou u přepychové chaty, aniž tuší, že se ocitli ve Finsku. Zde také složí "drobné zásoby", plných 16 kartonů nezbytného "životabudiče". Když se později chtějí pro pití vrátit, žádají o pomoc vojenské námořnictvo - nejprve opíjejí kapitána válečné lodi, později se do akce vypraví miniaturní ponorkou...

Rogožkin, jenž si napsal i scénář, prokázal, že skvěle ovládá principy situačních gagů, ověřených už v dávných němých groteskách. Umí humorný akcent vydolovat zejména ze scén, v nichž pro diváka zjevná nadsázka se pro hrdiny stává běžnou realitou - a z této nerovnosti pak prýští množství komediálních situací. Samozřejmě nezačíná hned nejtěžším kalibrem. Na začátku vyprávění si pomáhá běžnou výzbrojí, ať již těží ze záměn (namísto nefunkčního auta je přitažena omylem zapřažená kráva - a poté následují úvahy, zda by rychlost přesunu neměla být zaslána do Guinnessovy knihy rekordů) nebo totální opilosti, kdy postavy buď náhle a s blaženým úsměvem upadají do naprosté nehybnosti nebo si po probuzení vůbec nic nepamatují.

Zprvu spíše banální a konvenční, i když nápaditě rozehrané vtípky postupně nabývají na intenzitě - nastupuje již zmíněná absurdita nikoli jako cosi přesahujícího lidské chápání, nýbrž jako přirozená a snad dokonce nezbytná součást lidské existence. Rogožkin čerpá z morbidního humoru (třeba při lovení ryb pomocí výbušnin nakonec vylétne do povětří i loď s povedenými rybáři), ale jeho akcenty sahají až k politické satiře. Svět, kde je možné všechno (kde třeba dojde k vystřelení rakety náhodným stisknutím tlačítka, z neznalosti považovaného za součást vodovodní baterie), docela připomíná Kubrickovu mrazivou grotesku Dr. Divnoláska. Ale Rogožkin naštěstí své postřehy nedomýšlí ke globálnímu (sebe)zničení lidstva.

Čtvrtek 20. 11. 2003 PRIMA - 22.50 hodin

Režie Peter R. Hunt. Hrají Charles Bronson, Lee Marvin, Andrew Stevens, Carl Weathers, Ed Lauter, Scott Hylands, Angie Dickinsonová a další.

Pátek 21. 11. 2003 ČT 1 - 23.40 hodin

Scenárista Richard Curtis by se jistě rád inspiroval u mistrů pohotově psaných konverzačních komedií, ale narozdíl od nich vnáší nestravitelnou pózu: čím více usiluje, aby rozmluvy vzbuzovaly úsměv, tím silněji rezonuje jejich vyumělkovanost. Chybí jim přirozené plynutí, cítíme, že nevyvěrají z hloubi navozovaných zápletek, ale že jsou pracně sestavovány, zanechávajíce jen rozpaky a příchuť neumětelství. Režisér Roger Michell se je snažil změkčit ohlazením hran, postavy zbavuje extrovertních rysů, naopak se jim snaží vtisknout rozměr dojemných lidiček náhle zaskočených obapolnou láskou.

U nepříliš úspěšného knihkupce Williama, kterého představuje Hugh Grant, je zcela zřetelná neprůbojnost a ostýchavost, obavy z intenzivnějšího citového zaangažování, avšak i hýčkaná filmová hvězda Anna (tu hraje Julia Robertsová) vypadá jako nesmělá holčička, posléze prosící o kousek opravdového citu, než jako rozmarná hvězda, zvyklá, že dosáhne všeho, nač si vzpomene. Možná až překvapí, s jakým alibismem a v jakém idylickém zjednodušení je vylíčeno herecké povolání i tvář lidí, kteří se v něm prosadili. I připuštěné stíny, které provázejí hereckou slávu (počínaje věčnými dietami či zkrášlujícími operacemi a konče senzacechtivým tiskem), jsou pouhými prkotinami ve srovnání s bezpečím, jaké nabízí rámě upřímného muže...

Neděle 23. 11. 2003 ČT 1 - 20.00 hodin