Po televizi se požaduje spousta věcí: aby bavila, aby vzdělávala a informovala, aby ji sledovalo co nejvíce diváků (a tudíž co nejvíce vydělávala na reklamě). Když se tyto však tyto tužby počnou všechny uskutečňovat současně, nastává velký zádrhel. Přiznávám, že podnětem k následujícímu zamyšlení byla stížnost, kterou k nám do redakce zaslal pan Daniel Šebesta z Brna. Mimo jiné v ní píše: "Před nedávnem jsem zjistil, že noční pořady na ČT 1 jsou narušovány vkládanými aktualitami ve formě titulků. /.../ Obrátil jsem se na vedení ČT a její zástupce mi sdělil, že to dělají jako servis divákům, protože v noci již nejsou žádné zpravodajské pořady."

K tomuto barbarství nezbývá než podotknout, že některým televizním činovníkům zřejmě vůbec nepřijde na mysl, že vysílaný pořad může na diváka nějak působit, oslovovat jej, vtahovat do svého světa natolik, že ztrácí povědomí o dění kolem sebe, že může vyvolávat katarzi. Že jakékoli zásahy všechno toto ničí. Ale nejedná se jen o vkládání zpravodajských informací (obhajitelné snad jen tehdy, kdyby se jednalo o právě aktuální sdělení celonárodní důležitosti).

Jiným oblíbeným nešvarem je odsunutí závěrečných titulků do nečitelného postranního proužku, aby mohla opět být šířena reklamní lákadla. I na komerčních televizích se přece jen čas od času objeví dílo, které bych rád nechal postupně doznít. Ovšem nejstrašlivějším zlozvykem (jemuž Česká televize zatím nepodlehla a věřím, že ani nepodlehne) je přerušování vysílaných pořadů reklamními vložkami. Představa je to natolik deprimující, že třeba na Viscontiho arcidílo Gepard, nedávno vysílané na Primě, jsem se raději nedíval, protože mě juchavý vpád stupidní agresivity výslovně děsil.

Ale podle všeho jsme právě takovéto prznění uváděných děl přijali za cosi samozřejmého, protože - pokud se nepletu - jakékoli protesty již dávno ustaly. Co s tím? Na pořady, na nichž nám nejvíce záleží, se důsledně nedívat, protože jen nulová sledovanost by cynické činovníky přiměla ke změně náhledu! Jenže se obávám, že žádat něco takového po stádním publiku nováckého ražení je asi naprosto iluzorní.