4. července 1855, právě v den národního svátku, byl v newyorském knihkupectví a nakladatelství Fowler a Wells vystaven útlý svazek velkého kvartového formátu. Měl podivuhodnou výzdobu: ze zlatých písmem titulu "Stébla trav" (Leaves of Grass) se rozrůstaly obrazce haluzí a kořenů. Jméno autorovo nebylo uvedeno, sám se představil v jednom z veršů: "Walt Whitman, jeden z hrubých chlapů". Básník si knihu sám vysázel, vytiskl a vydal, ale z tisíce výtisků se prodalo jen pramálo. Kniha byla prohlášena za barbarskou, chvástavou a surovou; později byl Whitman dokonce propuštěn ze státní služby jako "autor neslušné knihy", celé náklady byly ničeny a zakazovány (v Kanadě, carském Rusku). Vlastně nebylo divu - objevil se básník, který chtěl teorie naplnit činem. Sám si do úvodu přímočaře vepsal: "Básníkovo vidění musí být všeobsáhlé, jeho slovo musí vystihnout skutečnost nově. Každý přesně zachycený předmět nebo stav jeví krásu. Proto stylistické ozdoby a umělosti jsou směšné. Uměním nad umění je prostota a přirozenost." V době uhlazeného veršování totiž Whitman (1819-1892) přinesl smršť výkřiků a hlaholení, výseče pohledů a fragmenty výjevů. Mluvil nepokrytě o lidském těle a jeho funkcích. Zavrhoval církve a provolával zdar vědě. Urážel tím estéty, intelektuály, moralisty i všemožné politruky. A útvar, v němž se vyjadřoval, se jevil stejně divoký a prudký jako jeho obsah. Proměnlivý rytmus, chvíli zpěv, chvíli deklamace a kázání; chvíli připomínal lidového vypravěče, jindy patos řečníka, vlnění mořského příboje, živelnost ohně atd. Kdo mohl tušit, že tu vzniká i příklad příštím básníkům, jenž ponese název volný verš? Whitman knihu Stébla trávy v nových vydáních postupně rozšiřoval a obohacoval o nové oddíly a doplňky, až vznikl vnitřně monumentální celek.

Whitmanovo jméno není pro českého čtenáře neznámé. Už na konci 19. století je u nás představil Jaroslav Vrchlický a po něm celá řada překladatelů (za všechny Emanuel z Lešehradu a Pavel Eisner). Náš rozhlasový whitmanovský Souzvuk, volný výběr právě z knihy Stébla trav, nese název Sběrači škeblí vstali časně a představuje překladatelské umění Jiřího Koláře a Zdeňka Urbánka. Pořad připravil Pavel Šrut, v režii Ivana Chrze účinkuje Alfréd Strejček.