48 |
|
Tipy Čro |
|
V Meteoru tohoto týdne pokračuje doc. RNDr. Josip Kleczek už čtvrtou částí své encyklopedie Dějiny vesmíru. Prudké rozepnutí vesmíru znamenalo i prudké ochlazení a pokles hustoty. Asi po desetitisícině sekundy poklesla rozpínáním teplota na deset bilionů stupňů. Kvarky se spojovaly do trojic a vytvářely protony a neutrony. Objevilo se tehdy ještě mnoho jiných druhů částic, avšak jejich život byl jepičí, neboť se záhy rozpadaly na stabilnější protony, neutrony a elektrony. Dnešní protony (například jádra vodíku ve vodě) pocházejí z té doby, kdy byl celý vesmír starý desetitisícinu sekundy. Zachovaly se po celé dějiny vesmíru až dodnes jako památky na počátek vesmíru. Jen o desetitisícinu sekundy jsou starší elektrony, neboť vznikly současně s kvarky - předchůdci protonů... V každé molekule vody je deset protonů a deset elektronů, pamětníků oné dávné počáteční doby vesmíru, kdy byl starý jen malý zlomek sekundy. Avšak osm neutronů v molekule vody - přesněji řečeno v jádru kyslíku - ty jsou asi o šest miliard roků mladší. Vznikly v masívní hvězdě, která vybuchla jako supernova před sedmi miliardami roků. První atomy vznikly ve vesmíru, když byl starý 300 000 roků. Jde o velmi důležitou, převratnou událost v dějinách vesmíru. Končí nadvláda záření a o dalších osudech vesmíru začíná rozhodovat hmota. (bi) |