49
vychází 24. 11. 2003

Tipy Čro

Pražští symfonikové na festivalu Devět bran

Už počtvrté se v Praze konal na přelomu letošního jara a léta (od 17. do 25. června) česko-německo-židovský festival Devět bran. Jedná se o akci velkého významu, která je zaštítěna předsedou vlády ČR a v jejímž čestném předsednictvu zasedly vrcholné osobnosti českého politického a kulturního života a velvyslanci a zástupci Slovenska, Evropské unie, Rakouska, Itálie, Argentiny, Maďarska, Polska a Německa. Jeho předsedou je spisovatel Arnošt Lustig, místopředsedou Petr Pithart, předseda Senátu ČR. Tentokráte se celá přehlídka, která se zdaleka netýká jenom hudby, stala poctou státu Izrael, od jeho založení uplynulo 55 let. Zahajovací koncert, jehož záznam vysíláme, proběhl v místech, kde bylo těchto akcí soustředěno nejvíce - ve Valdštejnském paláci. Jeho salla terena se stala už mnohokrát ideálním prostředím pro řadu nádherných projektů, zvláště koncertů. Zmíněný slavnostní koncert na zahájení festivalu Devět bran byl svěřen Symfonickému orchestru hl. m. Prahy FOK. Taktovka patřila jeho prvnímu hostujícímu dirigentu Liboru Peškovi, sólisty byli světoznámá mezzosopranistka, i v Praze dobře známá Bernarda Fink a přední český barytonista Roman Janál, sólista opery pražského Národního divadla. Program byl zcela symbolický - málokteré autory lze považovat za tak kosmopolitní v nejlepším slova smyslu jako Ludwiga van Beethovena a Gustava Mahlera. První z nich byl zastoupen strhujícím, optimismem sršícím dílem - Sedmou symfonií. Kališťský rodák Gustav Mahler o sobě s určitou dávkou nostalgie říkával, že se cítí trojnásobně mužem ve své vlasti: jako rodák z Čech mezi Rakušany, jako Rakušan mezi Němci a jako Žid mezi všemi národy Země. Netušil, že přijde doba, kdy takové postavení přestane být handicapem, ale naopak čímsi aktuálním a všeobecně prospěšným. Jeho hudba - podobně jako Beethovenova - dnes promlouvá k celému světu jako jedna z nejvyšších hodnot, jež byly kdy vytvořeny. Na festivalovém zahajovacím koncertě oba sólisté přednesli z Mahlerova díla rozsáhlý cyklus písní na slova staroněmecké sbírky Chlapcův kouzelný roh. Pro skladatele se stala životní inspirací a čerpal z ní ve svých dalších vrcholných dílech.

BOHUSLAV VÍTEK