50
vychází 1. 12. 2003

Tipy Čro

Mannheim - ráj mistrů

Mannheim mě má rád jako já mám rád Mannheim. Těmito slovy vzdal mladý Wolfgang Amadeus Mozart v listopadu 1778 hold městu, ve kterém strávil několik šťastných měsíců. Navázal zde trvalé přátelství s dvorními hudebníky a zahořel hlubokým citem k Aloisii Weberové. Ta však jeho lásku neopětovala, a tak se stalo, že se později oženil s její sestrou Konstancí. V Mannheimu Mozart poznává, že dvorní hudebníci nejsou sluhové v livreji, ale vážení občané města, kteří se mohou soustředit na svou profesi a u dvora jsou dobře zaopatřeni. Jeho touha získat v Mannheimu zaměstnání však nebyla vyslyšena. V listopadu 1778 se falcký kurfiřt Karl Theodor s celým svým dvorem včetně orchestru stěhuje do Mnichova a tím končí takřka čtyřicetiletá historie slavné mannheimské školy. Během 35 let panování Karla Theodora se Mannheim stal jedním z nejpokrokovějších a nejvýznamnějších evropských hudebních center. Každoročně sem přicházely tisíce návštěvníků, aby se těšily z rozmanitých dvorních produkcí. Sezona začínala 4. listopadu, v den kurfiřtových jmenin, a končila karnevalovými slavnostmi. Hlavními lákadly byla koncertní vystoupení zpěváků a hudebníků dvorní kapely a také typická operní představení. Mannheimský dvorní orchestr patřil k nejlepším v celé Evropě. Jeho umění naslouchaly i tak významné osobnosti jako Gluck, Goethe nebo Lessing. Pro Friedricha Heinricha Jacobiho byl Mannheim rájem mistrů. Nejlepší cestou, jak poznat výjimečné kvality dvorní kapely, byly návštěvy tzv. hudebních akademií. Tyto akademie se v zimních měsících konaly ve slavnostním pokoji kurfiřtského paláce, známějším jako Rytířský sál. Od května do října se pořádaly v kurfiřtově letním sídle ve Schwetzingenu. Návštěvníci seděli podle zasedacího pořádku kolem malých karetních stolků a bavili se karetními hrami při šálku horké čokolády, čaje nebo kávy. Na zábavu měli času dost - dvorní koncerty, na nichž zněly symfonie, sólové koncerty i operní árie, trvaly tři až čtyři hodiny.

JARMILA NOVOTNÁ