Komerční potenciál a co nejužší vazba na reklamu - to je dnes podstata a hlavní smysl masové kultury "pro všechny". Asi jen těžko bychom hledali názornější příklad, než je pop music. I populární hudba však občas může překročit jednorozměrnou podobu líbivého zboží, které dnes ohlušuje a ohlupuje člověka doslova na každém kroku. Podobný přesah může dokonce mít "popík" i na televizní obrazovce.

Exkurzi do historie české populární hudby nabídla opět po letech repríza legendární Písně pro Rudolfa III. Kdo alespoň některý ze sedmi pondělků vytrval přes půlnoc u prvního programu České televize, nemusel litovat. Uviděl a uslyšel začátky mnohých tuzemských hvězdných zpěváckých "vysloužilců", v dobách, kdy jimi tehdy zosobněný hlavní proud popu ještě nebyl výhradně aseptickou producentskou kalkulací, která dnes střídává nablýskaný kýč estrádní vaty s kýčem nadutého muzikálového patosu. Právě v dnešním kontextu je autorská a realizační lehkost a originalita dávného "muzikálového seriálu o životě a snění řezníka Rudolfa a jeho rodiny" (scénář Jaroslav Dietl, režie Jaromír Vašta) víc než záviděníhodná. Roli výmluvného zprostředkovatele společenské, kulturní a politické atmosféry Československa konce šedesátých let, získal televizní "Rudolf" teprve během více než tří desetiletí, které uplynuly od jeho vzniku. Dnes je dalším důvodem, proč stálo za to ponocovat.

O tři dny dříve uvedl druhý program ČT poslední díl dokumentárního cyklu Příběh pop music. Pokoušet se na několika řádcích hodnotit výjimečnou příležitost podívat se na fenomén populární hudby zvenčí a pochopit peripetie jejího vývoje i aktuální podobu v globálních souvislostech, by bylo minimálně nemístné. V každém případě platí, že zmíněný cyklus BBC mapující jednotlivé historické i žánrové milníky světového popu, byl mj. velmi vhodným a potřebným studijním materiálem pro každého kulturního diváka, který nechce být snadnou obětí oné "masové kultury". Snad se v dohledné době dočkáme reprízy.