Úterý 16. 12. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin

Alchymisté se snažili proměnit obyčejný prvek ve zlato. Myšlenka byla správná, ale způsob přeměny byl chybný. Alchymisté ještě neznali jaderné reakce a jejich chemické reakce nechávaly jádra atomů beze změny. Nemohli ani tušit, že už od pradávna přeměny chemických prvků probíhají v obrovském měřítku v nitru Slunce a ve všech hvězdách, které svítí na noční obloze, konstatuje v "meteoří" encyklopedii o dějinách vesmíru doc. RNDr. Josip Kleczek.

Astronomie určuje ze spektra kosmických těles jejich chemické složení. Ukazuje se, že nejhojnějším prvkem ve vesmíru je vodík - tvoří téměř osmdesát procent všech atomů. Je to zároveň nejstarší prvek vůbec, neboť jeho jádro - proton - vzniklo v první sekundě po vzniku vesmíru. Po vodíku je nejhojnějším hélium, představuje téměř dvacet procent atomů. Hélium je jen o několik málo minut mladší než vodík, neboť jeho jádra vznikla v prvních třech minutách vesmíru. Všechny ostatní prvky dohromady představují jen asi dvacet procent všech atomů a mají různé stáří. Jsou o 200 milionů roků až o třináct miliard roků mladší než vodík a hélium. Byly vytvořeny z vodíku ve hvězdném období za vysokých teplot v nitru hvězd. Zhruba můžeme říci, že prvek se vyskytuje ve vesmíru tím častěji, čím menší je jeho atomové číslo, tedy čím méně protonů obsahuje jeho jádro.

Množství chemických prvků ve vesmíru se s časem mění. Jednak dochází v nitru hvězd k výstavbě složitějších prvků z vodíku, jednak probíhají procesy opačné, rozpad těžších prvků na jednodušší. Těžké atomové jádro v mezihvězdné hmotě se při dopadu kosmických paprsků roztříští na několik lehkých - včetně lithia, berylia, bóru. Je zajímavé, že nejmenší systémy, atomová jádra, se zrodila v největších kosmických tělesech - ve hvězdách. Podle přísloví "Chystala se hora k porodu a porodila myš" bychom mohli říci, že hvězda porodila atomová jádra. Jádro je počátkem i základem každého atomu. Jakmile se jádro dostane ze žhavého nitra hvězdy ven do prostředí s nízkou teplotou, připojí se k němu elektrony. Toto připojení je okamžité, neboť elektrony jsou všudypřítomné. Atomy, které opustí rodnou hvězdu do prostoru mezi hvězdami, jsou pak úplné a neutrální. Takové, o jakých se učíme v chemii.