Neděle 21. 12. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 21.20 hodin

Bylo kdysi nepsaným pravidlem, že každý šéf České filharmonie pořídil se svým orchestrem nové nahrávky základního českého symfonického repertoáru. Tak máme například zachovanou Smetanovu Mou vlast pod taktovkou Talichovou, Ančerlovou, Neumannovou, Bělohlávkovou - pokud máme na mysli skutečně jen filharmonické šéfy. S tím souvisí i nahrávky dalších děl základního českého repertoáru. Z oněch základních titulů Karel Ančerl kupodivu nikdy nenatočil pro Supraphon Dvořákovy Slovanské tance (jejich skvělý snímek pořídil s Filharmonií v té době jeho kolega Karel Šejna). Stál však v čele filharmonie v době, kdy svá vrcholná symfonická díla komponoval Bohuslav Martinů. Přestože byl tento skladatel u nás oficiálními kruhy napadán za svůj dlouholetý pobyt v zahraničí, Ančerl se stal doma i na zahraničních turné významným propagátorem jeho díla. V našem cyklu Zlatý Ančerl, který právě tuto neděli končí, o tom byla již řeč několikrát. 5. a 6. symfonii (Symfonické variace) Bohuslava Martinů natočil Karel Ančerl ještě v době mono nahrávek. Zato Fresky Piera della Francesca, zkomponované v roce 1955, byly o čtyři roky později jednou z prvních československých stereofonních snímků a tento fakt přispěl tehdy k jejich velké oblibě a propagaci. Zazní v úvodu našeho prozatím závěrečného ančerlovského večera. Po něm se představí jednou ze svých nejskvělejších uměleckých vizitek houslista Josef Suk. Přednese pod Ančerlovou taktovkou Fantazii pro housle a orchestr svého dědečka, skladatele Josefa Suka. A skutečný závěr patří Dvořákovi. Nezbývá než litovat, že Karel Ančerl tehdy nepořídil celý komplet všech devíti symfonií. Zůstalo jenom u Šesté a Deváté. Nahrávka Šesté z roku 1966, kterou jsme zvolili, patří - i vzhledem k dnešní přísné konkurenci - k nejlepším, jaké kdy vznikly.