Čtvrtek 1. 1. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 14.00 hodin

Zdá se to až k nevíře, ale naše nejnárodnější opera Prodaná nevěsta byla původně opereta. Měla dvě dějství a mluvené dialogy. Nenašly byste tu tolik typické tance (Polka, Furiant, Skočná) a Mařenka nad lásky snem lkala až o hodně později, tedy lépe řečeno až v pozdější verzi díla. Psal se rok 1866, Prušáci táhli ku Praze a Bedřich Smetana utekl do Berouna, protože se bál, že mu Braniboři dají pořádně za vyučenou, když je tak nepěkně znectil ve své první opeře.

Všechno bylo pochopitelně o hodně složitější, ale jak se probrat snadno a rychle k historii staré bezmála sto čtyřicet let - vždyť doba je tak klipovitá. Když Smetana Prodanou nevěstu tvořil, bydlel v Lažanského paláci v Praze. Dnes se v tomto objektu nalézá Filmová fakulta Akademie múzických umění. Podle dobového svědectví se tehdy Smetana rád procházel po nábřeží podél Vltavy a se zalíbením se díval se na protější břeh s panoramatem Hradčan.

Sabina prý dodal hotové libreto 5. července 1863, ale časopis Slavoj oznámil až v září 1864, že v "tyto dny" odevzdal spisovatel Smetanovi první jednání: v mezidobí se zřejmě libreto několikrát upravovalo podle skladatelových připomínek. O své světové premiéře 30. května 1866 se objevila Prodaná nevěsta v Prozatímním divadle s jedinou scénou na české návsi. První verze Prodané nevěsty prošla českým jevištěm tak trochu nepovšimnuta vzhledem k politickým událostem. Novou operu vypravil Josef Macourek, režii obstaral ředitel František Thomé. Koloraturní primadona Elenora z Ehrenbergů vytvořila Mařenku, Jindřich Polák Jeníka, František Hynek Kecala, Josef Kysela Vaška, Josef Paleček Krušinu, Jindřich Mošna principála, Tereza Ledererová Esmeraldu. Druhé představení se konalo v Novoměstském divadle o dva dny později. Bylo to v místech, kde dnes stojí Státní opera Praha. V roce vstupu České republiky do Evropské unie oslavíme českou hudbu souborným provedením všech oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Novoroční Prodaná nevěsta je první vlaštovkou.