Neděle 4. 1. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04 hodin

V prvních Toulkách roku 2004, které se na rozhlasových vlnách ozvou mimořádně už v novoročním ránu, vám nabídneme začátek zprávy o jednom velkém lidském životě. Patřil osobnosti, která prakticky dodnes marně hledá sobě rovný formát. Svět ji zná pod jménem Comenius, my jako Komenského, což ale nejsou všechna jména, která Jan Amos používal.

V nivnickém mlýně se pravděpodobně narodil 28. března roku 1592 Martinovi a jeho ženě Anně jejich jediný syn Jan. Kdysi tak vášnivý až tragikomický spor o jeho rodiště nelze jednostranně rozhodnout, protože se nezachovala matrika a ani Komenského údaj o místě svého narození. Když vezmeme v úvahu všechny místní pověsti a legendy, vyskytlo se celkem patnáct uchazečů včetně různých místních lesů, skalek, luk a osamělých stromů, což je dvakrát tolik rodišť, než bylo přisuzováno Homérovi.

Určitým vodítkem při pátrání po rodišti nám může být příjmení: Komenský. Vlastně by mělo znít: Komňanský. Obec, podle které má Komenský jméno, existuje dodnes: Komňa. Sám Komenský uvádí na své mapě Moravy, vydané roku 1627 v Amsterdamu, tvrz a vesnici jménem Komna. Je pravděpodobné, že právě odtud vyšli bezprostřední Komenského předkové. Kdykoli se vážně uvažovalo o Komenského rodišti, padala tři jména: Komňa, Uherský Brod a Nivnice. Komňa, jak to vypadá, přichází v úvahu jen jako místo, podle kterého si někteří členové rodu říkali. Komňu uváděl Mikuláš Drabík, Komenského přítel a spolužák, jako jeho rodiště, ale zřejmě se mýlil. Zbývá Brod a Nivnice. Pro Nivnici hovoří fakt, že se Komenský během svého života podepsal celkem dvaadvacetkrát jako Nivnický, nejčastěji ovšem v latinské podobě, to znamená Nivnicensis, Nivnicenus, Nivanus, zatímco pouze jednou přidává ke svému jménu připomínku Uherského Brodu: Hunnobrodensis. Uherskobrodský. Důležitým argumentem pro Nivnici je i okolnost, že se pod tímto jménem zapsal při vysokoškolských imatrikulacích na univerzitách v Herbornu i v Heidelberku. A co podpis Komenský? Toho začal Jan používat až ve své literární tvorbě, to znamená po roce 1620. Comenius Hunnobrodensis (v českém překladu Komenský Uherskobrodský) - tak se Jan podepsal prvně v jednom sborníku, vydaném začátkem 50. let v Blatném Potoku za jeho pobytu v Uhrách. Daleko vážnější je návrh náhrobního nápisu, který byl pořízen podle instrukcí Komenského syna Daniela. Na tom návrhu bylo uvedeno, že se Jan Amos narodil v Uherském Brodě, a to slovy: Natus Hunnobrodensis. Komu věřit víc? Synovi, který se mohl splést, nebo Komenského vlastnímu podpisu? Naprostá většina dnešních badatelů se přiklání k názoru, že Komenský přišel na svět v Nivnici. Kdyby však tehdy platila stejná pravidla, jako dnes, totiž že dítě dostává příjmení po svých rodičích, případně po jednom z nich, většinou po otci, tak by se chlapec, narozený 28. března 1592, jmenoval ještě úplně jinak, než jak ho známe dnes. Jak? Segeš.