Díky pochopení některých domácích hudebních vydavatelství měli v uplynulém roce milovníci české populární hudby z meziválečného období možnost opatřit si hned několik kompaktních disků s přepisy původních snímků českých tanečních souborů a zpěváků - jmenujme například nahrávky orchestru R. A. Dvorského, akordeonisty Kamila Běhounka, rané snímky Oldřicha Nového, populární melodie z pera skladatele Eduarda Ingriše nebo všechny nahrávky jazzového orchestru Emila Ludvíka z let 1940-43. Právě vyšlý kompaktní disk s nahrávkami orchestru S. E. Nováčka brzy doplní CD věnované osobnosti židovského skladatele a kapelníka Dola Daubera a v přípravě je několik dalších titulů, které by měly vyjít ještě v tomto roce.

Zastavme se ale u jednoho zajímavého edičního počinu, který představuje významný příspěvek ke snaze zaplňovat bílá místa na pomyslné zvukové mapě nahrávek meziválečné populární hudby v někdejším Československu. U příležitosti výstavy Až kometa šlehne nás, věnované především fonografice a designu spojenému s gramofonovým průmyslem minulosti (probíhá až do konce ledna v pražské výstavní síni Mánes), ho právě vydala společnost Gallery.

Zmíněný disk se jmenuje Hot Dog Blues a obsahuje přepisy více než dvou desítek méně známých nahrávek různých tanečních orchestrů a sólistů, které byly natočené v letech 1921-1944. Netřeba dodávat, že v digitální podobě a zbaveny rušivého šumu vycházejí tyto unikátní nahrávky, které se na šelakových gramodeskách zachovaly jen v několika málo exemplářích či dokonce jen v jediném zkušebním výlisku, vůbec poprvé. Titulní skladbu tohoto CD natočil v roce 1927 na gramodesku značky HMV ve značně avantgardní podobě (sólo pro trombon) jako svůj jediný jazzový "úlet" Emil Kaplánek, pozdější kapelník například vlastního malého smyčcového orchestru, dechového orchestru a vojenské Hudby pražské posádky.

Jestliže v případě foxtrotu Hot Dog Blues známe jak jméno jeho autora (byl jím jistý J. Porret), tak jeho interpreta, pak u skladby Válka a mír, jež jako časově nejstarší nahrávka (1921) tento kompaktní disk zahajuje, neznáme ani jméno jejího autora, ani nic nevíme o Smyčcovém orchestru p. kapelníka Vágnera, který ji hraje. Malebná etiketa gramodesky značky Special Rena Record s nahrávkou tohoto foxtrotu uvádí pouze příjmení pana kapelníka, takže se můžeme jen dohadovat, zda mohl být totožný s hudebníkem Vítem Vágnerem, který měl počátkem dvacátých let vlastní orchestr a skládal četné taneční kousky. Gramodesky výše zmíněné značky zachovaly v podání tohoto orchestru již jen několik málo podobných synkopovaných skladeb.

Nic bližšího nevíme ani o tanečním orchestru kapelníka J. Bekera, který je zastoupen skladbou s názvem Until Tomorrow z roku 1926. Tento foxtrot - jako místo vzniku nahrávky je uvedena Praha - vyšel na gramodesce s etiketou Record, na niž umisťoval od počátku dvacátých let český repertoár německý koncern Artiphon.

Příznivce R. A. Dvorského potěší na CD Hot Dog Blues hned několik skladeb v jeho podání a navíc některé uslyší nejspíš poprvé: sólový klavír Dvorského zaznívá v nahrávce foxtrotu Ruth z gramodesky značky HMV z roku 1923, zatímco ve skladbách Já zpívám tobě jen a Už nejsem sám se všestranný hudebník představuje jako vokalista i se svým prvním orchestrem Melody Boys - oba tyto snímky vydala koncem roku 1930 gramofonová firma Esta, pro niž Dvorský tehdy během několika měsíců natočil více než tři desítky snímků. O necelý rok později (od srpna roku 1931) začal i se svým orchestrem nahrávat pro gramofonovou společnost Ultraphon, které zůstal věrný až do čtyřicátých let. Z roku 1932 pak pochází jeho nahrávka kubánského foxtrotu s názvem Když měsíc v noci svítí - na CD Hot Dog Blues byla zařazena jako příklad vynikajícího aranžmá této skladby a atraktivní sólistiky tehdejšího Dvorského orchestru.

Zpěvák E. F. Burian je zastoupen dvěma velice raritními tituly z roku 1932, na nichž ho provází vlastní orchestr kabaretu Červené eso: foxtrot Opice pochází z nevydaného zkušebního snímku firmy Ultraphon (zazněl ve filmu Před maturitou), dvojnásobnou raritou je pak německy zpívaná a aktualizovaná verze foxtrotu My blackbird's back again, kterou Burian natočil na reklamní gramodesku propagující rozhlasové přijímače značky Telefunken. Jen doplňme, že obdobnou reklamní gramodesku namluvil Burian i v češtině a propagační text zde doplnil nahrávkami skladeb Má panna je v Panama sama a Kdybych se byl nenarodil, opět v podání vlastního jazzového orchestru.

A nakonec několik záhad: nevíme, kde v Praze působil Jazz-Band Thönnessen (zastoupen je foxtrotem Trojka z roku 1926), velký otazník je u jména interpretky blues Harlem Lullaby v nahrávce z roku 1937, poněkud nejasná zůstává identita a osud zpěvačky Edith Fischerové (je zastoupena tituly Melancholie, Text selhal a zkušební nahrávkou písně Ráda zpívám hot) a už vůbec nic není známo o zpěvačce jménem Ilona Lászlöffy, která přednáší svižný foxtrot Kluci, já se bojím. Jako poslední snímek byla zařazena jedna ze dvou pro německý trh určených nahrávek orchestru Karla Vlacha, který v písničce Kdyby týden neměl neděli, natočené v roce 1944 na etiketu Telefunken, provází německy zpívající Sestry Allanovy.

Kompaktní disk Hot Dog Blues bude ve čtvrtek 8. ledna v 17 hodin slavnostně pokřtěn v pražské výstavní síni Mánes, kde si ho případní zájemci také mohou za zvláštní "výstavní" cenu zakoupit.

GABRIEL GÖSSEL, goessel@volny.cz