Na básníkových fotografiích z pozdních let je výrazná snad jen jeho malá postava... Ten útlý slepnoucí stařík býval vídán, jak se po pražském Spořilově začátkem osmdesátých let prochází vždy bezpečně podpírán kýmsi mu blízkým. Málokdo v té skromné postavě rozpoznal historika evropského formátu, vězně stalinských žalářů, básníka, esejistu a překladatele Zdeňka Kalistu (1900-1982). A možná právě v kontrastu ke Kalistově křehké fyzické konstrukci působí jeho olbřímí historické a literární dílo jako neuvěřitelný balvan. Tak je mohutné, vrstevnaté, v mnoha ohledech objevné (baroko!), jazykově syté, rozlehlé do evropských končin a to vše navzdory desetiletému žaláři a bolševické šikaně, znemožňující pořádně bádat v archivech a vlastně i kontinuálně předávat zkušenosti žákům, tedy v klidu učit na univerzitě. Kalista je dnes znám především jako historik, ale jeden z jeho bytostných kořenů byl zaťat v poezii. Sbírkou veršů Ráj srdce vstoupil ve 20. letech do české literatury a sbírkou Veliká noc (v roce 1987 v samizdatové České expedici) tuto svoji vrstevnici po šedesáti letech uzavřel. Mezi tím vydal několik útlých sbírek (Zápasníci, Jediný svět, Vlajky, Barevná romance, Smuteční kytice) a dnes je již znovu počítán jako jeden z ústředních pilířů "své" wolkrovské či teigeovské generace.

Na malé ploše rané Kalistovy tvorby jsou zjevně viditelné stopy francouzského unanimismu Vildracova a Duhamelova; rozpoznáváme prvky expresionismu v podobě humanisticko-etického utopismu (přesvědčení o nenásilné mravní přeměně světa) a také prvky exotismu, nesoucí v sobě zárodky poetismu, uvolněné imaginace, asociativnosti a iracionality. Ale nejspodnější tón Kalistovy poezie byl a zůstal až do posledních, předsmrtných veršů spjat s autorovým poutnickým hledáním bytostných základů a spirituálních zdrojů světa. Sám v roce 1979 řekl: "Kruh mého života se uzavírá. Báseň zůstává kusem mého vnitřního osudu." A jestliže jsme si nedávno právě v nedělním Souzvuku připomněli Kalistova generačního druha a důvěrného přítele Jiřího Wolkra, je možné toto setkání s poezií Zdeňka Kalisty chápat jako jakési volné rozhlasové pokračování v mapování celé této podivuhodné literární generace.