Středa 7. 1. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00 hodin

Operní jednoaktovka má jako druh svou vlastní historii, která začíná kdesi u komických intermezz v italské opeře seria. V dalších staletích vytvářela opera řadu odnoží, závislých na mnoha okolnostech: účelu, společenské potřebě, hledání námětů, a samozřejmě na impulsech daných lidmi kolem opery samé - impresárii, skladateli, libretisty, pěvci, ale také nakladateli; vždyť jedna z nejslavnějších operních aktovek, Mascagniho Cavalleria rusticana, vznikla pro soutěž, vypsanou nakladatelstvím Sonzogno. Vzhledem ke své stručnosti se jednoaktová opera dříve a častěji objevovala v komickém žánru. Právě skladatelé veristických aktovek však dokázali ocenit časovou úspornost a využít ji pro žádoucí zvýšení spádu tragického děje. Výhodu jednoaktového, nepřerušovaného děje uplatnil geniálně také Richard Strauss ve svých antických hudebních tragédiích - Salome a Elektře.

Náš cyklus zahájíme dílem, jež právě řečenému ne zcela ve všem odpovídá, přesto máme mnoho důvodů je zařadit. Jiří Antonín Benda žil od svých dvaceti let v zahraničí. Jeho český původ je nesporný, ale na jeho tvorbu - jako ostatně na tvorbu jeho doby vůbec - nemůžeme brát národnostní hlediska, utvořená 19. stoletím. Jeho singspiel Vesnický trh byl aktovkou v původní verzi, pozdější přepracování jej rozšířilo na dvě dějství. Pro nás však stojí v mnoha ohledech na počátku vývoje, který budou dokumentovat další uvedená díla, a proto jej i s uvedenými výhradami zařazujeme. Nesmí samozřejmě chybět jedna z nejznámějších českých operních aktovek a nejpopulárnějších oper 19. století vůbec, V studni Viléma Blodka. Vyslechneme Poupě Otakara Ostrčila, Ariadnu Bohuslava Martinů, Zvíkovského raráška Vítězslava Nováka, Malířský nápad Otakara Zicha, ale také díla současných skladatelů, například Pavla Blatného nebo Eduarda Douši. Nebudou samozřejmě chybět původní rozhlasové opery.