číslo 3
vychází 5. 1. 2004

Tipy Čro

Berlioz méně známý

Teprve v posledních letech se častěji objevuje na koncertech i nosičích oratorium Hectora Berlioze Dětství Ježíšovo. V dřívějších dobách bylo u nás zcela neznámé (církevní hudba se prosazovala velmi těžko), ale i v ostatním světě bylo spíše čítankovým než repertoárovým titulem. Jde o dílo velmi zajímavé, hudebně krásné, koncepčně pozoruhodné - v čem tedy tkví příčina opatrnosti a nedůvěry? Odpověď není jednoznačná. Tím nejpravděpodobnějším důvodem je velká obliba některých rozměrných vokálně-symfonických skladeb francouzského romantika. Asi i v budoucnu bude větší zájem o zpracování dodnes přitažlivé shakespearovské (programní symfonie Romeo a Julie) či goethovské (dramatická legenda Faustovo prokletí) látky, kterou Berlioz navíc vyšperkoval svým příznačným uměním instrumentačním. Berliozovo celovečerní vokálně-symfonické dílo Dětství Ježíšovo (má podtitul Trilogie sacrée) je i v tomto směru dílem neobvyklým. Onen zvukový efekt však zde ustupuje poněkud do pozadí, za což se skladatelovi dostalo v roce 1854, kdy dílo vzniklo, velké pochvaly ze strany konzervativních oponentů, kteří se dříve neuměli vyrovnat s jeho moderním myšlením. Vedle hudby naplněné hlubokým vztahem k Bohu a víře nelze přehlédnout zajímavé zpracování příběhu z Nového zákona o útěku Svaté rodiny do Egypta před Herodesem vraždícím betlémská novorozeňátka. Na rozdíl od jiných děl s náměty z církevního teritoria Berlioz v mnoha místech "zesvětšťuje" pohnutý příběh a místy je až úsměvně vkládá do aktuálního, tedy novodobého prostředí. Více nám o díle prozradí ve svém Koncertě průvodce večera Ilja Hurník. Uslyšíme jednu z nejlepších a nejnovějších nahrávek díla. Vznikla s vynikajícími sólisty na konci 90. let v Montrealu a je pod ní podepsán Charles Dutoit.

BOHUSLAV VÍTEK