Jestliže se Viktoru Koženému říká v zahraničním tisku Pirát z Prahy, není to jen odkaz na jeho nevybíravé podnikatelské praktiky, kvůli kterým mu nyní v České republice a ve Spojených státech hrozí mnohaleté vězení. Je to i ironický odkaz na to, že sídlí na Bahamských ostrovech, které bývaly před čtyřmi stoletími pirátským hnízdem.

Jména jako Černovous či Calico Jack mohou znít jako jména postav z nějaké dobrodružné knížky pro děti. Přesto se tak jmenovaly historické postavy, byli to jen dva z mnoha pirátských kapitánů, pro které bylo Nassau domovským přístavem. Dion Simms je manažerem centra zvaného Piráti z Nassau.

"Dá se to těžko přesně říct, ale ví se, že tři až pět tisíc pirátů si v letech 1690-1730 z Nassau udělalo svou základnu," říká Dion. Centrum, ve kterém pracuje, je spíše muzeem, obchodem se suvenýry a zároveň restaurací v pirátském duchu. Autentická je v něm jen malá část artefaktů, jinak jde spíše o lákadlo pro turisty, pro někoho možná vyvedené v pochybném vkusu. Ale návštěvník, především suchozemec, se v něm dozví mnohé zajímavosti.

Anglické výrazy "pivateer" a "pirate" se do češtiny překládají oba jako "piráti" - přitom ale šlo o dvě různé věci. Privateer nebo chcete-li český výraz "privátník", byl člověk, který z vlastních prostředků vyzbrojil loď, získal pověření od panovníka a v době války napadl a drancoval nepřátelské lodě, přičemž odměnou mu byl náklad na napadených plavidlech. Koruna ušetřila prostředky, privátník si přišel obvykle ke slušnému majetku a přitom prokázal službu vlasti. Pirát také napadal a drancoval lodě, jenom jaksi nedělal rozdíl mezi tím, pod čí vlajkou pluly. S nějakým pověřením od panovníka si hlavu nelámal.

Počátkem 18. století probíhala válka o to, kdo získá nárok na španělský trůn, což byla zlatá doba pro "privátníky" drancující francouzské a španělské lodě. Když válka skončila mírovou dohodou podepsanou v Utrechtu v roce 1713, stali se najednou z úctyhodných privátníků, kteří s výnosným řemeslem nehodlali skončit, obyčejní piráti. A proč si udělali hlavní středisko právě na Bahamách?

"Ono to nebylo jenom Nassau," říká Dion, "ale Nassau bylo populárnější než jiná místa v Karibiku. V prvé řadě tu tehdy neexistovala žádná vláda, Bahamy byly soukromou kolonií a nehlídala tady armáda. Druhým faktorem byla zeměpisná poloha Baham, které leží mezi všemi významnými lodními cestami této části světa. A pak tu byla skutečnost, že do přístavu v Nassau je přístup ze dvou stran - kdyby se na jedné straně objevila nějaká hrozba, mohli piráti vyrazit na druhou stranu." Dion pak dodává, že byl přístav navíc mělký, takže do něj velké válečné lodě stejně nemohly.

Samotná pirátská expozice se snaží navodit atmosféru nelehkého života na moři - například pochmurného vrzání lodi, které mohli piráti slyšet v podpalubí. Nakolik audionahrávky odpovídají tehdejší realitě, lze dnes už jen stěží posoudit, ale některá fakta ověřitelná jsou. Tak například to, že se obchodní lodě většinou vzdaly bez boje. Piráti totiž jejich posádky početně několikanásobně převyšovali, byli lépe vyzbrojeni, a tak klást odpor nemělo valný smysl. Je pravda, že piráti obvykle pluli pod černou vlajkou, na které bývala lebka se zkříženými hnáty, ale i jiné symboly - kostlivec s kosou, lebka se zkříženými šavlemi apod. Piráti také v mnoha případech mívali dřevěné nohy a pásku přes oko a jejich oblíbeným přítelem býval papoušek. Navzdory obvyklým představám ale své poklady nezakopávali, posádka většinou svůj zisk z výpravy utratila za rum a lehké ženy v přístavu a na novou výpravu vyrážela stejně chudá, jako na tu předchozí. Pokud byl pirát rozumný, svůj podíl investoval, po čase se usadil někde, kde ho neznali, a unikl tak osudu svých méně prozíravých druhů.

Zlaté pirátské časy v Nassau se prudce změnily po roce 1718. Bahamská kolonie přešla pod správu koruny a do Nassau dorazil energický guvernér Woodes Rogers. Pirátům nabídl všeobecnou amnestii a přechod k počestnému životu. Kdo jí do určitého data nevyužil, byl pronásledován, a pokud byl dopaden, byl bez milosti oběšen. Pirátství sice nevymizelo ze dne na den, ale postupně se jej podařilo omezit a udělat z něj okrajový, byť stále nebezpečný fenomén.