Pondělí 19. 1. 2004 ČT 2 - 21.20 hodin

Kuba stále poskytuje vděčnou filmovou scenerii. Jenže výsledný obraz je pokaždé jiný. Je to prázdninový ráj nebo tuhá diktatura? Některé nápady jsou opravdu zběsilé: třeba druhý díl amerického akčního blábolu Mizerové, který se před několika měsíci mihnul i českými kiny, Kubě přisoudil drogové podloudnictví. Naproti tomu Wim Wenders v dokumentu Buena Vista Social Club, uváděném na obrazovce minulý týden, se programově vyhýbal jakékoli zmínce o poměrech na "ostrově svobody", zaměřiv se výhradně na strhující hudební rytmy.

Nyní ČT uvádí kubánský snímek Pořadník. Dočkali jsme se tudíž vzácné příležitosti poznat, jak sami tamější tvůrci vnímají stav, v němž žijí a pracují - tedy přesněji můžeme spatřit takovou výpověď, jakou jim cenzura povolí. A stejně jako v české kinematografii 60. let se i tady můžeme setkat s pozoruhodnou vypravěčskou úrovní i zajímavými, leckdy notně štiplavými postřehy. Autoři pojmenovávají duchovní i hmotnou bídu, líčí dopad nedostatků všeho množného druhu, dopad nesnášenlivosti a funkcionářské bigotnosti - avšak jakousi zaklínací formulkou se stává nezbytná vize "pozitivní" kritiky. Veškeré výhrady jsou sdělovány přece nikoli proto, aby vyzývaly ke svržení režimu, ale naopak aby inspirovaly jeho nápravu k lepšímu...

Juan Carlos Tabío není u nás zcela neznámý - před několika lety jsme mohli spatřit hořkou komedii Jahody a čokoláda, na karlovarském festivalu se představil satirou Guantamera (oba tyto filmy spolurežíroval) a nyní následuje již pouze jím natáčený Pořadník. Všem zmíněným titulům navíc vévodí tatáž dvojice herců, skvěle postihujících kubánskou mentalitu: Jorge Perugorria a Vladimir Cruz.

Tabio vytěžil vtipné postřehy i ze zdánlivě banální situace, jakou je čekání na meziměstský autobus. Jenže v zemi, kde máloco funguje, jak by fungovat mělo, se i cestování autobusem může stát nebývalým dobrodružným zážitkem. Cestujících je prostě více než přepravních kapacit, takže se neustále tvoří fronty, při každém nástupu dochází k soubojům, kdo se do vozu rychleji vecpe. Není pak divu, že cestující se rozhodnou sami se postarat o spoj, který se porouchal dříve, než stačil vyjet. Tak se roztočil kolotoč bizarních událostí, při nichž se jak při představení absurdní komedie obnažují ustálené vzorce uvažování i jednání, padá přetvářka i bohorovnost. Právě výtečně odstíněné lidské typy oživují celé vyprávění, které Tabío dokonce povyšuje k jakési svérázné alegorii. Při zdůraznění všespasitelné solidarity coby záchranné sítě balancuje na hraně mezi skutečností a snovou vizí, aby tak s humornou nadsázkou, jízlivostí i vstřícným pochopením postihl situaci, jaká nyní na Kubě panuje.

Úterý 20. 1. 2004 NOVA - 22.40 hodin

Režie John Milius. Hrají Willem Dafoe, Brad Johnson, Danny Glover, Rosanna Arquette, Tom Sizemore, Ving Rhames a další.

Středa 21. 1. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin

Čtvrtek 22. 1. 2004 ČT 2 - 20.50 hodin

Podle Škrdlanta je naše myšlení spoutáno korytem účelovosti a přestává plynout přirozeně. Má tendenci zastavit, znehybnět, spočítat, změřit a rozfázovat skutečnost, aby byla pochopitelná a uchopitelná, to jest abychom s ní mohli manipulovat. Vztah k vodě v krajině a v našich životech to velmi dobře dokumentuje. Vývoj a proměny tohoto vztahu jsou hlavním tématem dokumentu Myšlení vody. Důležitým posláním snímku je pak zjištění, že člověk může s vodou žít v partnerském vztahu. "Namísto trvalé války můžeme s vodou spolupracovat. K tomu je ovšem třeba nedívat se na vodu jako na H2O, jako na využitelnou věc či, chcete-li, jako na přírodní sílu, kterou musíme pokořit a vnutit jí naše libovolná přání," dodává režisér.

Film Myšlení vody není podle autora realistickým dokumentárním filmem v obvyklém smyslu. "Je spíše obrazovou nabídkou proměny našeho vztahu k vodě, k celému prostředí a všemu, co nás obklopuje - a tím i k sobě samým," charakterizuje svůj snímek Tomáš Škrdlant.

(tp)

Pátek 23. 1. 2004 ČT 2 - 22.00 hodin

Protagonistou nového Kloboučku je opět kytarista a skladatel Michal Pavlíček. "Přes vánoční svátky jsem připravil řadu aranží, natáčeli jsme začátkem ledna," říká k tomu. Do pořadu chce přivést zajímavé hudební osobnosti. "Už v prvním díle se objeví různě upravené české rockové skladby v podání speciálních bandů a zpěváků," láká Michal Pavlíček k televizní obrazovce. Ve známých rockových kompozicích, které vznikaly od 70. let do současnosti, se tak objeví například Jan P. Muchow (spolu s Pavlíčkem vedoucí osobnost dílu), Iva Marešová ze skupiny Deset očí, Kateřina Winterová z kapely Ecstasy of St. Theresa, Viktor Dyk, Václav Bartoš či lídr kapely Support Lesbiens Kryštof Michal.

V dramaturgii celého cyklu se ostatně oproti původnímu Kloboučku daleko více prohloubí hledání nových souvislostí a pohledů na historickou i současnou rockovou (a nejen rockovou) scénu, a to v často nečekaných sestavách interpretů. Muzikanti, kteří postupně zahrají a zazpívají, přitom uplatní i schopnosti improvizace a jamování. "Chci udělat zajímavý velký band a s ním se vydat na cestu propojení nebo chcete-li jakési fůze různých hudebních světů. To je věc, která mě zajímá," dodává Michal Pavlíček, který si, podle svých slov, váží toho, že Klobouček i v úsporných podmínkách vydržel. "Je to asi jeden z mála podobně laděných hudebních pořadů, které v programu ČT zůstaly," vysvětluje.

TOMÁŠ PILÁT

Sobota 24. 1. 2004 ČT 1 - 20.50 hodin

Jako kdyby sloučil E.T. s umírněným Jurským parkem: dětského hrdinu, štvaného pro svůj robotický původ, očekávají krušné zážitky v nevyzpytatelném lidském světě, kde si připadá - provázen jen svou "inteligentní" hračkou - ztracen a bez ochrany. Vyprávění se sice odehrává v blíže neurčené budoucnosti, kdy roztály polární ledovce a hladina oceánů se natolik zdvihla, že byla zatopena přímořská města včetně New Yorku, ale jak se později ukáže, všechno je ještě jinak...

Spielberg chtěl vytvořit dětský příběh, jenže uvízl v nástrahách melodramatu (a co může být dojemnějšího než opuštěné dítě?), jakkoli prokládaného všelikými bizarnostmi. Přitom se opírá o pozoruhodné triky (zatopený Manhattan), k dokonalosti dovádí zvláště podobu poškozených robotů. Ale modelace měst budoucnosti, pochybných zábavních parků, automobilů a vznášedel - zkrátka dramatický kontext všech těchto kouzel - ztrácí potřebnou výmluvnost, mění se v únavné, nekomunikativní shluky předem mrtvých kulis, kam potřebné oživení nevnesli ani zkušení herci. V hlavní roli vystupuje teskně, submisivně se tvářící Haley Joel Osment (známe jej z filmu jako Šestý smysl, Pošli to dál nebo Moje válka, kde si zahrál židovského chlapce, jehož během nacistické okupace Polska ochraňuje katolický kněz).

Spielberg se dotkl hranic důstojnosti, kterou se pokusil domyslet v nových intencích. Víme, jak nevolníci snili o zrovnoprávňujícím postavení vzhledem ke svým pánům; Kubrick chtěl tuto touhu přenést na roboty, obdobně prahnoucí po uznání svého polidštění. Publicista Tomáš Baldýnský měl nejspíš pravdu, když o Kubrickovi napsal: "Co když mu touha porazit ty mladíčky, kteří změnili film na pohádku pro dospělé a vzali mu sílu říkat důležité věci, nakonec vyšla? Elegantně přiměl nejlepšího z nich, aby si na A.I. vylámal zuby."

Neděle 25. 1. 2004 NOVA - 22.15 hodin