 Pondělí 19. 1. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 9.00
hodin
Portrét Aloise Kottmanna
Německý
houslista válečné generace, rodák z Frankfurtu nad Mohanem, vyrůstal v chudém avšak
talentu příznivém, láskyplném prostředí maloměstské rodiny. Rodný domek byl
Kottmannovi zároveň ochranou, kde se štěstím přečkal válku a kde se dočkal nové
dosud nevídané svobody ducha. Mladý budoucí houslista byl okouzlen hrou výborných
instrumentalistů a setkání s významnými osobnostmi předurčilo jeho pozdější
koncertní dráhu. Mezi jeho hudební vzory a přátele patřili klavíristé Elly Ney,
August Leopolder, Günter Ludwig, violoncellista Ludwig Hölscher a houslisté Yehudi
Menuhin, Gerhard Taschner, náš Váša Příhoda a poslední žák Carla Flesche Thomas
Magyar. Kottmann měl štěstí, že se stal žákem Marie Louisy Graef-Moenchové, která
také studovala u Flesche. Jeho talentu se ujal všímavý rozhlas a tak Kottmann
vystupoval v živém vysílání frankfurtského rozhlasu s klavíristou Aloisem
Ickstadtem. Vzápětí ho povolal Robert Linssen do Hessenského rozhlasu a pak také dr.
Helmuth Wirth do rozhlasu v Hamburku. Rozhlasová praxe a natáčení v gramofonových
studiích byly pro Kottmanna neobyčejně přínosné. Možnost opakování záznamu se
pro něho stalo velkým podnětem k promyšlenému přístupu k interpretaci a přísný
režisérský dohled ho přivedl k nezměrné hráčské odpovědnosti. Zároveň
poznával poslechem nahrávek svých i velkých mistrů své doby, že zvukový nosič je
pravdivý a přísný kritik. Portrét houslisty uvádí výběr z repertoáru, v němž
mají své místo i Variace na Seikilovu píseň Otmara Máchy.
RAFAEL BROM |
