číslo 4
vychází 12. 1. 2004

Tipy Čro

Boje o život ve vesmírném prostoru

V celém vesmírném programu se postupovalo po jednotlivých malých krůčcích, jako když se dítě učí chodit. Nejdřív se vždycky provedl test s minimálním očekáváním, pak další trochu složitější a tak dále, dokud se nepodařilo dosáhnout konečného cíle. Každý z letců programu Mercury posunul naše znalosti o něco dál a veškerým smyslem programu Gemini bylo postavit pilíře pomyslného mostu, na jeho konci bylo úspěšné Apollo, let k Měsíci. Díky této opatrné metodě jsme se už vcelku bezpečně posunuli tam, kde jsme byli, ale politické zájmy a překotné tempo vývoje nové, dosud nevyzkoušené techniky se začaly s tímto pravidlem opatrnosti dostávat do křížku. V Meteoru jsme při četbě knihy "Poslední muž na Měsíci. Eugen Cernan a vesmírné závody z americké perspektivy" vybrali vyprávění o tom, jak astronaut Cernan při svém letu v kosmické kabině Gemini 9 v červnu 1966 vystoupil do volného prostoru připoután na laně dlouhém sedm a půl metru. - První krok do prázdnoty vesmírného prostoru učinil sovětský kosmonaut Alexej Leonov 8. března 1965. Nikita Chruščov požadoval další efektní kosmické představení bez ohledu na riziko. Prvním Američanem, který se prošel v kosmu, byl Ed White, jenž opustil kosmickou loď Gemini 4 téhož roku, protože jsme chtěli dokázat, že co umějí Sověti, my zvládneme také. Dvanáctiminutový výkon Rusů byl jako vždy obklopen tajemstvím. Americká verze výstupu trvala jedenadvacet minut a jako obvykle proběhla s naplno vytroubenou publicitou. Ačkoli jsme si to v tu dobu neuvědomovali, ani jeden z těchto výstupů nebyl takový, jak se jevil navenek. Alexej Leonov se stal po letech mým blízkým přítelem, a třebaže to nikdy nepřiznal veřejně, mně se upřímně svěřil s tím, jak při svém krátkém výstupu skutečně bojoval o holý život. Edovi, mimořádně zdatnému chlapíkovi, se jen s největším vypětím podařilo dostat zpátky do kabiny Gemini 4 a v okamžiku, kdy se poklop uzavřel, málem padl vysílením. S odstupem více než třiceti let se už dá s jistotou říct, že jsme neměli ani páru o tom, co taková vesmírná procházka obnáší. Když tak o tom přemítám dnes, při vzpomínkách mi vstávají vlasy hrůzou a děkuji Bohu, že jsem z té zkušenosti vyvázl živý...

(bi)