Neděle 25. 1. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 22. ledna v 14.32 hodin

Od roku 1628 vyměnil Komenský život psance, doma pronásledovaného, za život exulanta. Nemusel se napříště skrývat, ale musel si budovat novou životní existenci. Polské Lešno pro něj nebylo nové. Ostatně od poloviny 16. století bylo takřka kusem české země a vedle slezského Břehu, slovenské Skalice a Púchova bylo jedním z útulků vyhnané jednoty.

Komenský se pustil v Lešně do práce. Soustředil se na výchovu a způsob výuky. Je z něho pedagog každým coulem. Nejpřednější stráž lidského pokolení v kolíbce jest. Protože na začátku záleží všecko, k dobrému i zlému: kam jak kdo jíti chce, tam pak jde; za hlavou tělo, za ojí vůz. A nejsnáze je začíti na počátku, jindy je těžko. Zvlášť matka má příležitost a povinnost zasvěcovat své dítě do nejjednoduššího, ale zároveň nejdůležitějšího chápání světa. Jméno pro tuhletu výchovu se nabízí skoro samo: škola mateřská. Ani Komenský je nemusel hledat dlouho. Tedy jméno pro své nové dílo: Informatorium školy mateřské, tj. pořádná a zřetelná zpráva, kterak rodičové pobožní i sami i skrze chůvy, pěstouny a jiné pomocníky nejdražší svůj klenot, dítky své milé, v prvním jejich a počátečním věku rozumně a počestně vésti a cvičiti mají. K čemu Komenský naváděl rodiče, to je dnes samozřejmé a skoro banální, jenomže on to vyslovil poprvé. Měl obrovské nadání pro psychologii, aniž tento termín kdy použil.

Šťastněji nemohou býti štěpováni stromové, než když za mladistva štěpováni jsou. Zabýval se současně školou mateřskou i tou skutečnou. Přístup ke vzdělání závisel na znalosti latiny. Bez ní byla brána zavřena. Brána jazyků. Janua linguarum reserata. Brána jazyků otevřená. Dveře jazyků otevřené.

Komenskému šlo o to, aby se žáci "urychleně" naučili latinsky. Ale totéž se mohlo týkat jakékoli výuky cizího jazyka. Učebnice - především ty z latiny - podávaly suchopárný souhrn gramatických pravidel, která se musel žák naučit nazpaměť stejně jako spoustě vět římských autorů. Komenského na tom dráždilo, že se učilo kvůli výuce samé. On na to šel odjinud. Shromáždil do své knížky, která se opírala o mateřský jazyk, na 8000 nejužívanějších latinských slov z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Ta slůvka však nepředkládal k memorování. On je spojil v tisícovku vět. Jednotlivé pojmy tak byly zapamatovatelnější a srozumitelnější, a kromě toho každá věta poskytovala poznání určitého jednání nebo vůbec některého úseku života. Jakmile Dveře jazyků vyšly v Lešně tiskem a dostaly se mezi čtenáře, začalo se to rojit překlady. V témže roce bylo vydáno anglické vydání, hned nato následovala němčina, nizozemština, francouzština, švédština, polština. Komenský se rázem ocitl ve středu pozornosti učenců i učitelů. Dveřmi se mu otevřely dveře do světa...