Sobota 31. 1. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.00
hodin
Boris Godunov z Met
Musorgského Boris Godunov byl nejdříve několikrát
zamítnut, pak proveden v soukromém bytě, poté některé jeho scény zazněly na
Kondratěvově benefičním večeru a nakonec v neděli 27. ledna 1874 spatřil poprvé
světlo světa na scéně Mariinského divadla v Sankt Petěrburku pod taktovkou českého
dirigenta Eduarda Nápravníka. Existuje celkem pět verzí díla (první dvě jsou
autorovy), z nichž poslední vyšla z redakce Dmitrije Šostkoviče. Svízelná cesta k
divákovi však přinesla své kýžené ovoce- Boris Godunov se stal veledílem světové
operní literatury. Libreto ke své čtyřaktové opeře s prologem si napsal Modest
Petrovič Musorgskij (1839-1881) sám. Vycházel přitom z Puškinovy dramatické kroniky
Komedie o bolesti státu moskevského, caru Borisovi a Griškovi Otrepěvovi a
Karamzinových Dějin ruské říše. Děj se odehrává v Polsku a Rusku mezi léty
1598-1605. Ivan IV., řečený Hrozný, zemřel v roce 1584 a zanechal dva syny: Fjodora a
Dimitrije. Dimitrij, který se narodil ze sedmého manželství, byl epileptik. Fjodor,
panovník chabého ducha, nastoupil na trůn po otcově smrti. Poněvadž nebyl schopen
vládnout, přešla moc do rukou jeho nevlastního bratra, Borise Godunova. Po Fjodorově
smrti (Dimitrij se zabil, když padl v epileptickém záchvatu na dýku?!) Godunov přijal
na naléhání bojarů korunu a energicky usiloval o udržení jednoty ruské říše,
jež byla vážně ohrožena. Po celou dobu panování ho pronásledovalo neštěstí:
hladomor, požáry a epidemie. Po jeho smrti v roce 1605 spravoval zem nejprve kníže
Vasilij Šujskij, pak postupně tři Lži Dimitrijové, které lidová tradice výstižně
nazývala "třemi zloději". Stát by se byl málem rozsypal a upadl do rukou
Poláků. Jen vážné nebezpečí vedlo k tomu, že se Rusko vzchopilo a volbou cara
Michaila Romanova (1613) ukončilo období zmatků.
IVAN RUML |