číslo 5
vychází 19. 1. 2004

Tipy Čro

Boris Godunov z Met

Musorgského Boris Godunov byl nejdříve několikrát zamítnut, pak proveden v soukromém bytě, poté některé jeho scény zazněly na Kondratěvově benefičním večeru a nakonec v neděli 27. ledna 1874 spatřil poprvé světlo světa na scéně Mariinského divadla v Sankt Petěrburku pod taktovkou českého dirigenta Eduarda Nápravníka. Existuje celkem pět verzí díla (první dvě jsou autorovy), z nichž poslední vyšla z redakce Dmitrije Šostkoviče. Svízelná cesta k divákovi však přinesla své kýžené ovoce- Boris Godunov se stal veledílem světové operní literatury. Libreto ke své čtyřaktové opeře s prologem si napsal Modest Petrovič Musorgskij (1839-1881) sám. Vycházel přitom z Puškinovy dramatické kroniky Komedie o bolesti státu moskevského, caru Borisovi a Griškovi Otrepěvovi a Karamzinových Dějin ruské říše. Děj se odehrává v Polsku a Rusku mezi léty 1598-1605. Ivan IV., řečený Hrozný, zemřel v roce 1584 a zanechal dva syny: Fjodora a Dimitrije. Dimitrij, který se narodil ze sedmého manželství, byl epileptik. Fjodor, panovník chabého ducha, nastoupil na trůn po otcově smrti. Poněvadž nebyl schopen vládnout, přešla moc do rukou jeho nevlastního bratra, Borise Godunova. Po Fjodorově smrti (Dimitrij se zabil, když padl v epileptickém záchvatu na dýku?!) Godunov přijal na naléhání bojarů korunu a energicky usiloval o udržení jednoty ruské říše, jež byla vážně ohrožena. Po celou dobu panování ho pronásledovalo neštěstí: hladomor, požáry a epidemie. Po jeho smrti v roce 1605 spravoval zem nejprve kníže Vasilij Šujskij, pak postupně tři Lži Dimitrijové, které lidová tradice výstižně nazývala "třemi zloději". Stát by se byl málem rozsypal a upadl do rukou Poláků. Jen vážné nebezpečí vedlo k tomu, že se Rusko vzchopilo a volbou cara Michaila Romanova (1613) ukončilo období zmatků.

IVAN RUML