TV TIPY
Pondělí 2. 2. 2004 ČT 2 - 21.20 hodin
Hudba
Kubou vládne
I z děl dosud uvedených v rámci filmů o Kubě jasně
vyplývá, že vztah okolního světa ke Kubě procházel a stále prochází složitým
vývojem. Po nástupu Castra k moci "ostrov svobody" vyvolával mezi levicovými
umělci hlavně v Evropě nesmírné nadšení, které přetrvalo podnes - nejnověji se
do dokumentaristických holdů zapojil i přední americký režisér Oliver Stone, když
natočil vůdcův portrét. Zahraniční režiséři tam však již od 60. let natáčeli
i své hrané filmy: Vladimír Čech (podle scénáře Jana Procházky!) pořídil
děsivě přitroublou karnevalovou koláž Komu tančí Havana, Michail Kalatozov se
vzmohl na formálně sice pozoruhodný hold kubánské revoluci Soy Cuba, obsahově však
zcela poplatný závazným ideologickým schématům. Postupně se začala vzmáhat i
domácí filmová tvorba, občas dosahující zajímavých výsledků výrazovým
přimknutím k latinskoamerickým tradicím.
Po Wendersově (znovu)objevení
kubánských hudebních rytmů Buena Vista Social Club se týmž směrem vypravil i
režisér Karim Dridi, když v dalším hudebním dokumentu Život jako sen (původní
název je ovšem sdělnější - Cuba Feliz neboli Šťastná Kuba) hledal rovněž
samorostlé hudebníky, i když samozřejmě jiné než Wenders. Nemusel se pídit dlouho:
uchvátila jej osobnost zpěváka Miguela del Moralese, přezdívaného El Gallo. Znají
ho především v Havaně - dokáže okamžitě své publikum rozezpívat i roztačit, ale
na režisérovu žádost svá vystoupení rozšíří i na další místa.
Dridi jej provází téměř při
každém kroku, zachycuje jeho setkání s jinými potulnými kolegy, nechává však
promlouvat především jeho hudbu, která má sílu i jasnozřivost sdělovat vše
podstatné. El Gallo zastupuje vrstvu pouličních muzikantů, jimž sice repertoár nikdo
neschvaluje, ale oni se střeží všeho, co by mohlo režim popudit. Vyhýbají se
sterilním revolučním heslům, ale také jakémukoli protestu. Proto převážně
znějí sentimentální milostné texty či rozmarné popěvky. Šíří laskavý sen o
lásce, o štěstí, o solidaritě. Kdo se odváží rozhodovat, zda je to málo?
JAN JAROŠ
Úterý 3. 2. 2004 ČT 1 - 16.15 hodin
Oázy v
oceánech (1/6)
Isla del
Coco - ostrov pokladů
Tři čtvrtiny naší planety
pokrývá moře. Na rozlehlé ploše oceánů najdeme jen zřídka lidské osídlení -
ale tu a tam z vln vyrůstají vrcholky podmořských hor. Jsou to osamělé ostrovy,
jakési oázy v nekonečném moři. Vody kolem ostrovů bývají mimořádné bohaté na
rozmanité formy života - a podmořští lovci i kameramani tu mívají dobrý lov.
Vypráví o tom nový britský dokumentární cyklus, jehož první díl vás zavede na
Kokosový ostrov - Isla del Coco - ve východní části Tichého oceánu.
Středa 4. 2. 2004 NOVA - 23.00 hodin
Nájemní
vrazi
Neworleánský
gangster najme dva ostré, nelítostné zabijáky a vyšle je za dlužníky do New Yorku,
aby dlužné částky vybrali. Ray a A. K. se vydají na cestu, jenže když zjistí o jak
vysoké částky se hraje, rozhodnou se vydělat obrovský balík na vlastní pěst. Velmi
záhy mají v patách nejen svého gangsterského zaměstnavatele, ale také šéfa
detektivního oddělení newyorské policie Hackmana a policistku Baileyovou. Kdekoli se
dvojice ranařů objeví, tam je čeká některý z pronásledovatelů a s nimi potíže,
z nichž si musí pomoci silou.
Režie Sidney J. Furie. Hrají
Rick Fox, Casper Van Dien, Andreas Apergis, Daniel Pilon, Tony Calabretta a další.
Čtvrtek 5. 2. 2004 PRIMA - 11.35 hodin
Bombardéry
B-52
Seržant Chuck, šéfmechanik letecké
základny není nadšen, že na základnu nastupuje nový velitel letky Jim Herley. Před
šesti lety se setkali a Chuck o Jimovi nemá valné mínění. Jeho averze znovu
ožívá, Chuck podá žádost o penzionování a uvažuje o velmi lukrativní nabídce
manažerského postavení v leteckém průmyslu. Situaci ovšem zkomplikuje fakt, že jeho
dcera Louise a Jim v sobě najdou zalíbení. Na základnu jsou do výzbroje zaváděny
nové bombardéry B-52. Chucka stroj ohromí a slíbí, že ještě na čas zůstane a
alespoň zaškolí mechaniky do údržby.
Režie Gordon Douglas. Hrají
Natalie Woodová, Karl Malden, Marsha Huntová, Efrem Zimbalist jr., Don Kelly, Nelson
Leigh, Robert Nichols a další.
Pátek 6. 2. 2004 NOVA - 20.30 hodin
Hříšný
tanec
Frances Houseman, přezdívaná Baby, je
sedmnáctiletá dívka, která se svými rodiči tráví léto v hotelu pro movitější
hosty. Tady se dívka, dosud poslušná dcera, seznámí nejen s divokým rytmem tance,
který je konzervativními hosty považován za hříšný, ale také sympatickým
tanečním instruktorem Johnnym Castlem. A když Johnnyho taneční partnerka Penny
zjistí, že je v jiném stavu a nemůže se zúčastnit taneční soutěže v sousedním
hotelu, souhlasí Johnny, že vystoupí s Baby. Začne s ní na vystoupení intenzivně
cvičit. Společné hodiny tance je sblíží natolik, že jejich vztah přeroste v
lásku. Opravdovost jejich citů však musí projít řadou těžkých zkoušek. A to
nejen na tanečním parketě, ale především v ovzduší konzervativní morálky, která
jejich vztahu nepřála.
Režie Emile Ardolino. Hrají
Patrick Swayze, Jennifer Grey, Cynthia Rhodes, Jerry Orbach, Kelly Bishop, Lonny Price,
Max Cantor a další.
Sobota 7. 2. 2004 ČT 2 - 21.20 hodin
Egypt
stále láká
Archeologický výzkum v Egyptě stále přináší nové
objevy a poznatky, mnohdy i takové, které málokdo čeká. Je potěšitelné, že v
rámci egyptologie hrají už řadu let významnou úlohu i čeští vědci. Jsou ceněni
jednak v Egyptě samotném, jednak v archeologických kruzích celého světa. Významně
se podíleli i na výzkumu v Západní egyptské poušti. Jejich snažení se podařilo
zaznamenat a tak mohla Česká televize připravit šestidílný dokumentární cyklus
nazvaný Nové objevy ve starém Egyptě. Naši dokumentaristé měli jedinečnou
příležitost navštívit na Sahaře místa, kde kvetla civilizace už v 11. tisíciletí
před naším letopočtem a jejíž objevení posouvá hranici historie Egypta o 6 000 let
zpět. Český televizní štáb se na tato místa a doprostřed vzrušujících výzkumů
dostal především díky zcela výjimečnému povolení Zahiho Hawasse, generálního
sekretáře Nejvyšší rady pro památky Egypta. Zdaleka ne každý takové povolení
dostane. Naši filmaři si ho "zasloužili" hlavně díky skvělé práci svých
krajanů - archeologů a především z obdivu a úcty, které generální sekretář
Nejvyšší rady pro památky Egypta chová k dlouholetému vedoucímu české
archeologické mise v Egyptě profesoru Miroslavu Vernerovi.
Práce televizních dokumentaristů na Sahaře byla velmi
těžká a chvílemi až vyčerpávající, rozhodně však nebyla nudná. Filmaři se
při zachycování klíčových objevů dostávali nejen do velmi zajímavých a bez
nadsázky vzrušujících, ale občas i nebezpečných situací. Zažít přívalový
liják v místech, kde desetiletí nepršelo a vzápětí všemi póry prostupující
písečnou bouři nebo útok vyplašených netopýrů patřilo k nezapomenutelným
dobrodružstvím. Být při objevech stěn plných skalních kreseb, které jsou
jedinečným dokladem dávného života, pískem zasypaných chrámů, zapomenutých
karavanních cest posetých lidskými kostmi, vidět místa, kde se před 65 miliony let
proháněli dinosauři, a všechno to zaznamenat pro české televizní diváky, to bylo
smyslem a cílem této výpravy. Zasvěceným průvodcem cyklem je odborník
nejpovolanější, už zmíněný Miroslav Verner, bez nadsázky legenda české
egyptologie. První část seriálu nese jméno Tajemství Sahary.
(tp)
Neděle 8. 2. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin
Terry
Gilliam u nás
I u nás
populární britská skupina Monty Python se v televizním vysílání (samozřejmě
britském) představila poprvé přesně před pětatřiceti lety. Vyznávaný humor byl
ve svém důrazu na mystifikaci srovnatelný s přístupem našich
"cimrmanalogů", ale na rozdíl od něho se obracel k současnosti a hlavně
používal vyhrocenějšího, mnohdy morbidního, cynického či jinak vyšinutého
zaostření. Jasnou představu o jejich sžíravém humoru, napadajícím zejména
"posvátné" atributy usedlé anglické společnosti, nám poskytne Česká
televize, když zopakuje dva skeče z seriálu Monty Pytonův Létající cirkus. Ty
totiž jsou součástí komponovaného Pořadu Večer na téma... Ex-Python.
Oním ex-Pythonem se myslí Terry
Gilliam, jenž se po rozpadu skupiny prosadil jako režisér. Býval s velkými ovacemi
přijímán právě na české půdě, kde montypythonovský humor získal mnoho
příznivců - ostatně na televizních obrazovkách jsme mohli vidět téměř všechny
filmy jak ještě "společné", tak i pozdější Gilliamovy samostatné.
Gilliam si české prostředí oblíbil natolik, že se zde rozhodl realizovat svůj
další projekt, inspirovaný osudy i pohádkami bratří Grimmů. O natáčení
pojednává unikátní dokument, který Česká televize pohotově nachystala, avšak
možná ještě přitažlivější bude Gilliamův dokumentární portrét, nápaditě
diváky seznamující jak s působením celé skupiny (když natáčela takové parodie
jako Život Briana) tak s režisérovou samostatnou tvorbou (nedávno jsme mohli na Primě
spatřit soumračné podobenství Brazil).
RENATA JAROŠOVÁ |