Pondělí 2. 2. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 3.03 hodin

Právě v této době byla v lidském mozku objevena nadřazená oblast umožňující slučovat, třídit i řídit různé stránky hudební informace - melodii, harmonii, rytmus i cílový prožitek, který hudbu doprovází.

Neuroestetika je něco opravdu nového - jde o hraniční obor vznikající na pomezí věd o mozku, architektury, hudby, ale i malířství. Nedávno proběhla na univerzitě v Berkeley světová konference, kde se odborníci z různých oborů věd o mozku sešli s architekty, muzikanty, malíři i teoretiky umění. Most vyklenutý od funkce nervových buněk lidského mozku k umění může připadat opravdu dlouhým mostem. O tom, zda se dá přejít už dnes, hovoříme v Meteoru s primářem MUDr. Františkem Koukolíkem. V zárodečné vývojové fázi řeší tento obor obdobně jako řada jiných vědních specializací jednu ze základních lidských otázek - co máme vrozeného, které funkce jsme si přinesli z naší vývojové minulosti a co nás naučí naše kulturní prostředí. Je to debata někdy ostrá, někdy hořká, která se táhne na 2500 let od Aristotelových dob. Co může mít společného činnost lidského mozku například s pražským Tančícím domem? Jednu křižovatku, chcete-li těžiště ve zrakovém systému. Lidé jsou tvorové zrakoví, zrakové informace zpracovává víc než třicet oblastí mozkové kůry v zadních, spodních a vnitřních částech týlních laloků, stejně jako v zevních částech temenních laloků. A mezi těmito desítkami oblastí bylo poměrně nedávno objeveno místo, které výběrově odpovídá na budovy. Jestliže promítáte lidem obrázky budov, nejlépe těch, které dobře znají, pak se tato malá část mozkové kůry aktivuje podstatně víc než při sledování obrázků tváří, květin nebo zvířat.