Pondělí 9. 2. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 3.03 hodin

Náš nejvýznamnější jazykovědec Josef Jungmann vysvětluje původ českého názvu únor s odvoláním na historika a prvního profesora české řeči a literatury na pražské univerzitě Františka Martina Pelcla takto: ...nazván odtud, že toho měsíce led puká, láme a noří se... proto únor. A skutečně. Tzv. ledové jevy v Praze na Vltavě až do výstavby přehradních děl - "ledy odpluly", "Vltava začíná téci", "Ledy na Vltavě se rozlámaly", "Led odplaven po silné oblevě" se děly právě v období druhého měsíce v roce. Je to v souladu s naprostou většinou plavebních, kronikářských, meteorologických a jiných záznamů. Jestliže došlo k "únoru ledů" mimo toto obvyklé období, byl to vždy víceméně vnímáno jako anomálie. František Martin Pelcl si ve svých zápiscích k tomu 1781 poznamenal: 25. ledna se začaly lámati ledy a plouti po Vltavě. To se zřídka kdy stává tak časně.

Ačkoli je měsíc únor v širokém povědomí vítán jako doba očekávaného tání sněhu a ledu, předzvěst jara a naděje blížící se povětrnostně příznivější části roku, nemohlo lidovým pozorovatelům uniknout, že u nás v některých létech právě v tomto měsíci zima vrcholí. Lze dokonce prohlásit, že tuhá únorová zima je v našich klimatických podmínkách v dlouhodobém průměru jevem stejně příznačným, jako bývá v posledních dnech tohoto měsíce očekávaný nástup předjaří. V našich přírodních podmínkách bývá únor jako celek asi v 30 % případů vůbec nejchladnějším měsíce roku. Chladnějším tedy než v dlouhodobém průměru vůbec nejstudenější měsíc roku - leden. Výskyt nejstudenějších mrazivých únorů je nejčastěji podmíněn rozšířením arktických vzduchových hmot do našich zeměpisných šířek. Jestliže ještě před příchodem tlakové výše u nás leží navíc sníh, který svou schopností odrážet sluneční záření v období ještě krátkého únorového dne a intenzívního nočního vyzařování tepla značně zhoršuje energetickou bilanci zemského povrhu, mohou v nepříznivých polohách poklesnout někdy teploty velice drasticky. I proto se v naší lidové meteorologii tak mimořádnému věhlasu těší matějské oteplení, neboť nejedna tak zvaná tuhá únorová zima v minulosti byla ukončena právě jím: - Matěja - k vesnu naděja. - Svatej Matěj hodnej svatej, kožichy dolů! - Na svatého Matěje, lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje a nad polem si skřivan vesele zapěje.