Sobota 6. 3. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30 hodin

Ve své opeře Vanda se čtyřiatřicetiletý skladatel kupodivu neobrátil k tématu z české národní historie, ale vybral si námět všeobecně slovanský, které zobrazoval odvěký, nesmiřitelný boj východoevropské civilizace s germánskými kmeny. Zavítal proto do hájemství polské literatury a vybral si povídku Juliana Surzyckého (podle posledních hypotéz mohla být předloha rovněž francouzského, nebo dokonce německého původu), kterou na poetické libreto o pěti dějstvích zpracovali Václav Beneš-Šumavský a František Zakrejs. Příběh se odehrává v mytologickém období sousedního Polska, v Krakově s mohutnou citadelou bájného hradu Vavel. Po smrti legendárního knížete Kraka převezme moc v zemi jeho dcera Vanda. Její láska k polskému rytíři Slavojovi, který jí však nebyl roven svým společenským postavením, vede nakonec ke konfliktu s německým knížetem Roderickem, který neúspěšně žádá polskou panovnici o ruku. Její odmítnutí vyvolá válku mezi polskými pohany a německými křesťany. Vanda nabídne svůj vlastní život jako oběť bohům, pokud bude německý útok odražen. Po porážce Němců musí Vanda splnit svůj slib, a proto se vrhá do vod Visly před zraky svého milence a nejbližších.

Světová premiéra Dvořákova hudebně dramatického díla se uskutečnila 17. dubna 1876 v pražském Prozatímním divadle. Vanda svým způsobem vytváří protiváhu ke Smetanově Libuši, zabírá však širší kontext celoevropské politiky a kultury. Dvořákovo hudebně dramatické dílo, které bylo co do stylu velké francouzské opery překonáno následujícím Dimitrijem, mohou rozhlasoví posluchači sledovat v nahrávce německého vydavatelství Orfeo s Gerdem Albrechtem za dirigentským pultem.