Neděle 7. 3. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 11. března v 14.30 hodin

Zjinud jinak přecházeti los jest něčí až do smrti...

Vraťme se k osobnosti Jana Amose Komenského. Ocitneme se opět v Uhrách nedaleko slovenských hranic, v Blatném neboli Šarišském Potoku, po domácku Sárospataku. Jan Amos tam přijel na pozvání sedmihradského knížete Zikmunda Rákócziho, aby reformoval školu. Ale nejenom to. On tam svého hostitele i oženil.

Za nevěstu sedmihradského knížete byla vyhlédnuta princezna Jindřiška Marie, dcera českého "zimního krále" Fridricha Falckého. Ten svazek měl značný politický význam. Ve sňatku na úrovni politické smlouvy Jan Amos viděl šanci, že Zikmund vstoupí do řad předních evropských panovníků, aby osvobodil svůj lid od nevědomosti, stejně jako uherskou zemi od Turků, a posléze zbaví i sousední království a země od jha Antikristova - rozumějme: od Habsburka.

V červnu dorazilo poselstvo z Berlína s toužebně očekávanou nevěstou a hned 28. toho měsíce v Blatném Potoku Komenský posvětil manželský svazek mezi Zikmundem Rákóczim a princeznou Jindřiškou Marií Falckou. Bratrský biskup byl k tomuto nadmíru čestnému úkolu vybrán pro přátelství s knížetem a v neposlední řadě pro své překladatelské schopnosti (nevěsta neuměla latinsky a ženich zase německy). Kromě toho jeho "české vyznání", confessio bohemica, se těšilo v protestantské Evropě velké vážnosti a bylo svým smířlivým charakterem přijatelné pro kalvinisty, luterány i další evangelické směry. Zikmundova mezinárodní prestiž sňatkem s chudobnou, ale velice urozenou princeznou prudce stoupla. Stal se švagrem falckého kurfiřta a příbuzným dalšího kurfiřta v Braniborsku, spřízněn byl nyní i s anglickými Stuartovci a prostřednictvím své ženy, dcery svrženého českého krále, získal též - alespoň v očích českého exilu - určitý nárok na svatováclavskou korunu.

Celá ta svatebně-politická událost připadala Komenskému bezpochyby jako blýskání na lepší časy. Zikmundova a Jindřiščina svatba však byla jenom zablýsknutím bez bouře. Jindřiška Marie totiž záhy onemocněla. Lékaři z té choroby byli bezradní - zřejmě tu propuklo něco staršího, o čem nikdo nepředpokládal, že by mohlo být nebezpečné. Bylo to osudové. Přesně tři měsíce po svatbě umírá mladá žena na plicní neduh. Komenský setrvává do poslední chvíle u jejího lože.

Pak přichází rána za ranou. V zemi se začátkem roku 1652 začne šířit epidemie neštovic. Postihne i Komenského rodinu. A sotva se Jan Amos uzdraví, zasáhne nákaza i knížecí dvůr. Mladý kníže Zikmund Rákóczi umírá. V den Komenského šedesátých narozenin 28. března 1652 je pohřben.