číslo 10 |
|
Tipy |
|
Zjinud jinak přecházeti los jest něčí až do smrti...Vraťme se k osobnosti Jana Amose Komenského. Ocitneme se opět v Uhrách nedaleko slovenských hranic, v Blatném neboli Šarišském Potoku, po domácku Sárospataku. Jan Amos tam přijel na pozvání sedmihradského knížete Zikmunda Rákócziho, aby reformoval školu. Ale nejenom to. On tam svého hostitele i oženil. Za nevěstu sedmihradského knížete byla vyhlédnuta princezna Jindřiška Marie, dcera českého "zimního krále" Fridricha Falckého. Ten svazek měl značný politický význam. Ve sňatku na úrovni politické smlouvy Jan Amos viděl šanci, že Zikmund vstoupí do řad předních evropských panovníků, aby osvobodil svůj lid od nevědomosti, stejně jako uherskou zemi od Turků, a posléze zbaví i sousední království a země od jha Antikristova - rozumějme: od Habsburka.
Celá ta svatebně-politická událost připadala Komenskému bezpochyby jako blýskání na lepší časy. Zikmundova a Jindřiščina svatba však byla jenom zablýsknutím bez bouře. Jindřiška Marie totiž záhy onemocněla. Lékaři z té choroby byli bezradní - zřejmě tu propuklo něco staršího, o čem nikdo nepředpokládal, že by mohlo být nebezpečné. Bylo to osudové. Přesně tři měsíce po svatbě umírá mladá žena na plicní neduh. Komenský setrvává do poslední chvíle u jejího lože. Pak přichází rána za ranou. V zemi se začátkem roku 1652 začne šířit epidemie neštovic. Postihne i Komenského rodinu. A sotva se Jan Amos uzdraví, zasáhne nákaza i knížecí dvůr. Mladý kníže Zikmund Rákóczi umírá. V den Komenského šedesátých narozenin 28. března 1652 je pohřben. JOSEF VESELÝ |