Písničky z druhého břehu, ČRo 2 - Praha, sobota 13. března, 21.04

O šansoniérských ambicích slovenské herečky Szidi Tobias (Díky za každé nové ráno, Kruté radosti) vědělo u nás do loňského jara jen pár opravdu dobře informovaných posluchačů. Například textař Michal Horáček, který posléze z členky bratislavského divadla Astorka Korzo učinil jednu z hlavních hvězd svého projektu se skladatelem Jardou Svobodou Tak to chodí. Jakkoli se o zmíněné desce loni dost napsalo a namluvilo, písně, jimž hlas Szidi Tobias dominoval, rádia zrovna neobehrávají, což se - mimochodem - dá pochopit jen u jediné ze tří skladeb, jež jí Horáček se Svobodou svěřili. Zpěvaččina schopnost prožít atmosféru a příběh písně však vnímavé publikum přesto dostatečně navnadila na její druhý sólový počin (debut Divý mak vyšel už v roce 2001). Novinka se jmenuje Punto fijo (tedy Pupek světa) a nabízí dvanáct šansonů skladatele Milan "Vyskočka" Vyskočániho (i jeho hlas známe z alba Tak to chodí) a textaře Petera Lipovského.

Zmínění autoři jsou pro Szidi Tobias stejně nepostradatelnými, jako byli Hapka s Horáčkem pro Hanu Hegerovou v období přípravy její nejlepší desky Potměšilý host. Vyskočáni a Lipovský "svou" zpěvačku dobře znají (Lipovský je i jejím životním partnerem) a dokáží tudíž lépe než jiní využít jejího hereckého nadání i dráždivé barvy hlasu, jímž disponuje, hlasu, který dokáže být něžný i drsný zároveň. Srovnání s první dámou českého šansonu je v případě Szidi Tobias příhodné i vzhledem tomu, o čem na albu Punto fijo zpívá - nejde ani tak o to, že některé obraty jako by pocházely přímo z Horáčkova pera, spřízněnost Lipovského a Horáčkova rukopisu tkví spíše v obdobně melancholickém nádechu jejich textů i v intelektuálním zázemí obou tvůrců.

Šansoniérů, chcete-li výrazových zpěváků, v Česku nemáme přespříliš - Hapka s Horáčkem je obtížně hledají na každém dalším společném albu. O to větším objevem pro nás může být Szidi Tobias, Slovenka s maďarskými kořeny a se schopností zpívat i v jiném, nežli mateřském jazyce - titulní píseň alba otextoval Lipovský v češtině a Szidi ji zvládla bez křečovitosti, jíž se podobné pokusy obvykle vyznačují. Ke zmíněné skladbě se váže i fotografie na obalu alba. Zpěvačka v pruhovaném námořnickém triku a v pokročilém stupni těhotenství tu s úsměvem Mony Lisy odhaluje břicho, tedy vlastně - punto fijo. "Pevnej bod světa, životahřbet, zeměbřicho" hledá na svém albu nesmírně působivě.

MILAN ŠEFL