Spisovatel Miroslav Skála, muž devatera řemesel - pracoval jako horník, obkladač, džezový trumpetista, středoškolský profesor, knihovník, rozhlasový redaktor, lektor loutkového divadla Radost a loutkoherec tamtéž - byl především spisovatelem. Letos, 6. dubna by oslavil osmdesátiny. Zemřel ve svých necelých pětašedesáti 24. 2. 1984.

Už ve čtrnácti napsal svému spolužákovi z kyjovského gymnázia libreto k opeře Cigánovy housle. Premiéra i derniéra v jednom se konala u Skálů v kuchyni. Miroslav Skála se také zapsal spolu s Vlastimilem Pantůčkem a Vladimírem Fuxem do nejslavnějšího období satirického divadla Večerní Brno hrou Drak je drak. Večerní Brno už není, není Miroslav Skála, ale jsou jeho knihy: Svatební cesta do Jiljí, Cesta kolem mé hlavy za čtyřicet dnů, Uvěřitelné příhody doktora Papula, Holubník na odvrácené straně Měsíce, Tamtamy, Moji dvojníci a dosud nevydané Malé mozkové příhody. Všechny mají společného jmenovatele - jsou humoristické. O humoru Miroslav Skála kdysi napsal: "Mít humor, je umět se dívat určitým způsobem na svět, vidět jeho rozpory a spíše se jim usmívat než smát. O smíchu mám jinou představu: vidím poschoďovou budovu a v ní sídlí různé druhy smíchu. V přízemí burácí nejnižší druh, tím se směje vítězně vandal, když uráží v parku soše ruku. Ve vyšších poschodích se ozývá smích, který vzniká krátkým spojením při poznání věcí společenských, např. nad kresbami Renčínovými nebo Jiránkovými; pro ně platí Vančurovo: smát se, znamená lépe věděti. V nejvyšších poschodích je pak slyšet, ale spíše neslyšet tichý smích smíšený s pláčem: - Gogolův, Swiftův, Hellerův a dalších. Tito velikáni svým smíchem pláčí nad chorobami společnosti, ve které žijí."

Poslední z šestice povídek Holubníku na odvrácené straně měsíce dokládá, že z vančurovského patra humoru bezesporu mířil k tomu nejvyššímu. Je to ta, která nese podtitul Vypráví se smrtelníkům a vypráví o tom, co se s námi stane, až zemřeme.

Nedožité osmdesátiny Miroslava Skály připomene stanice Vltava reprízou šestice jeho dialogizovaných povídek Holubník na odvrácené straně Měsíce. V roce 1995 je vybrala a upravila Iljuše Syrová a s herci brněnských divadel nastudovala režisérka Eva Řehořová.