číslo 14
vychází 22. 3. 2004

Zpět na obsah         

Televize
a film


TV TIPY

Pondělí 29. 3. 2004 NOVA - 20.50 hodin

Magická posedlost

Zrazená čarodějka Maria Owens, vysloví strašlivou kletbu, jejíž vinou zemře každý muž, který se zamiluje do ženy z rodu Owensů. O dvě stě let později svérázné tety Jet a Frances Owensovy vychovávají své neteře Sally a Gilly, jejichž otce postihla kletba a maminka se utrápila žalem. A také je pochopitelně učí čarovat. Sally připraví zaklínadlo lásky tak, aby se zamilovala jen do muže, který splní všechny její podmínky. Ty jsou však takové, že prakticky vylučují existenci takového muže. Chce se tak vyhnout kletbě. Zatímco dospělá Gilly tajně uprchne z domu se svým vášnivým milencem Jimmy Angelovem, Sally žije spokojeně v rodném městečku a zamiluje se (díky kouzlu svých tet) do sympatického zelináře Michaela. O pár let později...

Režie Griffin Dunne. Hrají Sandra Bullock, Nicole Kidman, Dianne Wiest, Stockard Channing, Goran Visnjic, Aidan Quinn, Margo Martindale, Chloe Webb a další.


Úterý 30. 3. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin

Už staří Římané...

Osobitá dokumentaristka Zora Cejnková na sebe upozornila řadou napínavých a přitom precizních dokumentů na různá témata. Tentokrát se vypravila na pomezí jižní Moravy, Rakouska, Slovenska a Maďarska, aby prozkoumala, jak to tu vypadalo na začátku našeho letopočtu. Vznikl tak dokumentární film s názvem Římané za humny.

Na zmíněném prostoru se tenkrát střetávaly dva nejmocnější světy té doby - vyspělá římská civilizace a barbarské germánské kmeny. Římané se Germánů báli a vybudovali proslulou opevněnou hranici impéria - Limes Romanum, která je měla před barbarskými útoky bránit. Naším územím, tedy jižní Moravou, sice římská hranice přímo neprobíhala, archeologové tady ale objevili řadu památek, které dokládají intenzivní vojenskou činnost obou stran i na tomto kousku země. Tato činnost pak ovlivnila minulost našeho území a také položila základy jeho pozdější podoby.

Díky archeologickým výzkumům se podařilo zrekonstruovat fascinující římský vojenský systém, každodenní život vojáků i stavbu předsunutých táborů. Film vypráví příběhy římských žoldnéřů i germánských náčelníků, kteří proti sobě vedli neúprosný boj, ale také zakládali nejvýznamnější města celé oblasti a společně "provozovali" jantarovou cestu kolem řeky Moravy. V dokumentu jsou představeny nejvýznamnější archeologické lokality a nálezy z celé zkoumané oblasti. Můžeme se těšit i na skutečnou vzácnost - poklad z hrobu germánského krále nalezeného u Mušova na jižní Moravě. Ze zajímavých, mnohdy fascinujících střípků, tak snímek skládá mozaiku části naší minulosti.

(top)


Středa 31. 3. 2004 ČT 2 - 22.55 hodin

Strach ze závazků ochromuje milostný vztah

Poselství je jednoznačné: milostný vztah nelze zúžit jen na sexFrancouzský snímek Pornografický vztah má trochu matoucí název - přesnější by bylo označení Sexuální vztah, protože oba hrdinové, spadající rozhodně již do středního věku, se scházejí výhradně kvůli sexu. Seznámili se na inzerát, nevědí o sobě vůbec nic, ani svá jména, setkávají se jen v kavárně a poté jejich cesta vede rovnou do hotelu. Dosud průzračné vztahy se však začnou komplikovat, když se do nich začnou vkrádat city. Režisér Fréderic Fonteyne natočil svého druhu moralitu založenou na paradoxu (hrdinové se vlastně zaleknou rodící se lásky, mylně odečítajíce v chování svého partnera zcela opačné významy), bohužel až příliš tezovitou a ilustrativní, i když nepochybně sugestivní a s přesně rozehranými reakcemi.

Příběh se rozvíjí ve dvou rovinách - v jedné paradokumentární, kdy zřejmě jakýsi filmař oba aktéry (ale každého zvlášť) zpovídá z jejich pocitů, postřehů a prožitků, které získali během svého zvláštního poměru, v druhé retrospektivní, kdy popisované události získávají ve větší či menší míře svou vizuální podobu. Výmluvné je, že oba si zachovávají jistou cudnost - shodně se odmítnou svěřit se zážitky nejintimnějšími.

Navzdory slibnému názvu se vyprávění o choulostivých záležitostech udržuje ve výhradně verbální rovině (dveře hotelového pokoje se nejprve před kamerou uzavírají), ale ani pozdější eroticky vyhrocené scény nehledají doslovnost - příznačná je milostná scéna skrytá pod pokrývku. Avšak do poslední chvíle se základním výrazovým a současně charakterizačním prvkem stává mluva - hrdinové spolu rozmlouvají i během milování o svých pocitech.

Ona (Nathalie Bayeová) vystupuje jako dominantnější partner, jak nasvědčují zejména sexuální aktivity, které právě ona podněcuje. On (Sergi López) se zprvu jakoby stydí za své probouzející se city. Příznačné jsou okamžiky, kdy se strachuje, že ženu by mohl ztratit navždy. Ženu kvůli témuž postihuje nervozita a podrážděnost; oběma se tak vztahy komplikují, odhaluje se jejich nepřipravenost vzájemně si vyznat lásku.

Oceníme hereckou uvolněnost. Zejména Bayeová přesně akcentuje jednotlivé stupně hrdinčina poznání i citové závislosti: počínaje úvodním vyjádřením, že chtěla realizovat své sexuální fantazie, a konče vzdáním se své lásky v okamžiku mylně odečítaných partnerových pochyb. Jsou to totiž lidé vlastně mravní, zcela oproštění od jakéhokoli pokrytectví, kteří si navzájem nic nenalhávají - aby tehdy, když si vzájemně chtějí vyjít vstříc, podlehli osudnému klamu.

JAN JAROŠ


Čtvrtek 1. 4. 2004 ČT 2 - 21.45 hodin

Jak překonávat pochybnosti

Filmy italského režiséra Federica Felliniho náleží k "povinné" klasice, měly by stát součástí všeobecného vzdělání. Naštěstí některé jsou i nyní dostupné v klubových kinech (Silnice, Sladký život, Amarcord), jiné zpřístupňuje obrazovka - jako v případě snímku 8 1/2. O každém z Felliniho děl lze spisovat podrobné rozbory, upozorňovat na různě se překrývající významové vrstvy. Na vymezeném prostoru však nemohu nabídnout víc než stručné obeznámení s režisérovou poetikou. Zájemce o podrobnější údaje musím odkázat na několikeré monografie, které u nás vyšly - tam naleznou obšírnější informace.

Od natočení 8 1/2 uplynula více než čtyři desetiletí (název odkazuje k počtu dosud natočených Felliniho filmů) a Fellini v něm svou výpověď nejniterněji zacílil na tvůrčí dilemata. Marcello Mastroianni zde ztělesňuje režiséra Guida, jakési Felliniho alter ego, jenž se ocitá v tvůrčí krizi, prochází obdobím sebezpytování i mučivým hledáním východisek. Před tlakem pracovních povinností se snaží uniknout do samoty lázeňského hotelu, ale ani tam se neschová sám před sebou, před vlastními pochybnostmi. Vyprávění se oprošťuje od tíhy doslovnosti, prolíná realitu s představami, tříšť humorných i vážných postřehů podmanivě skládá v proměnlivou mozaiku. Fellini sebejistě spojuje nejvážnější zamyšlení s radostnou poctou vzdávanou ryzímu komediantství. A záleží jen na divákovi, co si z jeho čarovných, významově nejednoznačných obrazů odnese, jaký jim vtiskne význam.

(jš)


Pátek 2. 4. 2004 PRIMA - 19.55 hodin

Když se život na Zemi ocitne v ohrožení

Ve Francii vznikl film, který může směle konkurovat nejvýpravnějším hollywoodským velkofilmům - vyznačuje se stejnou trikovou úrovní, sklonem k mystice, stejně ohromujícími rozlehlými prostory, v nichž je konstruován svět budoucnosti, stejně přitažlivým hereckým obsazením - s Bruce Willisem a Gary Oldmanem v hlavních rolích. A také bohužel dosahuje téže nízké, až dětinské úrovně vyprávění. Nazývá se Pátý element a režíroval jej Luc Besson.

Záchranná mise je obtížná (na snímku Milla Jovovichová v hlavní ženské roli)Co označuje poněkud nezvyklý titul? Odkazuje na učení starověké filozofie (zde dokonce z Egypta doby faraónů), podle níž svět tvořily čtyři základní živly - země, vzduch, oheň a voda. Jejich spojením vzniká pátý: život. Ale podle Bessona není pozemský život jedinečný a neopakovatelný. Ve vesmíru totiž existuje i jeho protipól, jakýsi antiživot, který se v pravidelných intervalech - každých pět tisíc let - pokouší získat rozhodující nadvládu, zničit všechny formy života na naší planetě. Není tu přítomna nějaká zášť vůči lidstvu jako v jiných filmech podobného ražení, vadí pozemský život jako takový. Dokonce lze uvažovat o jakési svérázné aplikaci darwinovského učení o přežívání silnějších a přizpůsobivějších organismů.

Režisér vysvětluje: "Na začátku filmu ukážeme, že už v dávné minulosti lidé objevili účinný způsob, jak bojovat proti ničivému zlu. Ale uplynulo mnoho let a lidstvo dávné poznatky zapomnělo. Teď se zlo vrací a nikdo neví, jak mu čelit. Každý pokus zničit jej násilím je totiž paradoxně posiluje." Příběh se odehrává ve 23. století a lidstvo v té době již běžně podniká mezihvězdné lety, dokonce se naučilo žít s obyvateli vzdálených vesmírných světů. A jak to bývá i s lidmi, ani mimozemšťané nejsou výhradně dobří či zlí.

Někteří se staví na stranu Dobra, jiní pomáhají Zlu, šířícímu se z jiné dimenze. Hlavní tíha boje s obtížně uchopitelným protivníkem však dolehne na obyčejného newyorského taxikáře Korbena Dallase, kterého představuje téměř holohlavý Bruce Willis. S pomocí "dívky z vesmíru", zasvěceného kněze i bezpečnostních jednotek se dopátrá způsobu, jak sloučit sílu čtyř základních živlů, aby tak mohl být zachráněn živel pátý - život na planetě Zemi.

Pátý element zahajuje další etapu režisérovy tvorby (v pozdějších letech nejpatrnější na filmech, které Besson produkoval), která chce konkurovat hollywoodským spektákům jejich vlastními prostředky. Skládá prostoduché, prefabrikované zápletky, které spoléhají zejména na trikové efekty, zatímco vlastní příběh se utápí buď v přemrštěné upovídanosti či nudné konvenčnosti, navazující na různé trháky tohoto žánru (počínaje Hvězdnými válkami, odkud pochází idea rozporného protagonisty, na jehož odvaze nakonec závisí výsledek střetu s vesmírným Zlem, a konče Hvězdnou bránou, která inspirovala ideou podivuhodné spojnice mezi různými světy). Samozřejmě odkazuje i na filmy typu Dne nezávislosti s totálním ohrožením Země, kdy vojenská síla naprosto selhává a je třeba koncentrovat jiné prostředky (zde mystické kameny vytvářející účinnou hradbu, která útočníka zničí), s obdobně rozehranými figurami státníků včetně prezidenta, vědců i obyčejných lidiček, se záchranou v poslední chvíli.

JAN JAROŠ


Sobota 3. 4. 2004 NOVA - 21.40 hodin

Nepřítel státu

Když významný americký kongresman odmítne podpořit nový zákon o telekomunikacích, který by umožnil neomezené sledování a odposlech občanů, vysoký úředník NSA Reynolds ho nechá zavraždit a všechno narafičí jako přirozenou smrt na infarkt. Později si Reynoldsovi muži všimnou přírodovědce Zavitze, který studuje život vodních ptáků a jeho skrytá kamera náhodou zaznamenala kongresmanovu smrt. Když to muž zjistí, zatelefonuje svému příteli od novin a zkopíruje záznam vraždy na disketu. Ukryje disketu do kapesní videohry a uprchne z bytu těsně předtím, než tam vtrhnou Reynoldsovi zabijáci.

Režie Tony Scott. Hrají Will Smith, Gene Hackman, Jon Voight, Lisa Bonet, Regina King, Loren Dean a další.


Neděle 4. 4. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin

Večer na téma... Literární potlesky

V rámci literárního Večera na téma uvede Česká televize i přímý přenos vyhlášení vítězů knižních cen za rok 2003 Magnesia Litera. Na ocenění aspirují literární díla v devíti kategoriích, a jak už to bývá, mezi nominovanými autory jsou jak jména již zaběhnutá, tak i méně známá. Spolu s Jolanou Voldánovou bude slavnostní večer v pražské Městské knihovně moderovat Miroslav Táborský, kterého jsme se zeptali:

Do jaké míry mohou moderátoři ovlivnit scénář večera?
Rámcový scénář byl samozřejmě připraven v dostatečném předstihu. Do samotného vyhlašování se na něm ale pracuje, a to společně, tedy i za účasti moderátorů. Určitý demokratický duch tu tedy vládne.

V čem tkví specifikum tohoto večera?
Specifické je divácké zázemí. Film či hudba často bývají větší show, než knihy. Práce na knihách je méně výnosná i méně atraktivní, i když možná o to intenzivnější. Na rozdíl od předávání filmových nebo hudebních cen bude tedy předávání literárních ocenění sledovat menší množství diváků. Publikum filmové a literární má ale i společný znak - myslím jejich šíři - od těch, kteří mají rádi pokleslejší zábavu až k těm, kteří jdou za kvalitou. Na rozdíl od Českého lva je ovšem výběr děl do našeho literárního večera daleko užší a asi i kvalitnější.

Jak si představujete diváky přenosu předávání cen Magnesia litera?
Představuji si je jako spisovatele a ty, kteří k nim patří. A vidím v nich samozřejmě i skalní fanoušky dobrých knih.

Je těžší moderovat před takovým publikem než například před publikem Českého lva?
Doufám, že to nebude těžší (i když před publikem Českého lva jsem ještě nemoderoval). Záleží to na tom, jakým způsobem večer připravíme, jestli se nám podaří udělat ho pro diváky příjemným a stravitelným.

Prozradíte něco ze scénáře večera?
Snad jenom to, že scénář vychází z podobného modelu, který byl uplatněn v minulém roce. Ten model se jmenuje Kráska a zvíře. Více uvidí diváci 4. dubna.

TOMÁŠ PILÁT