Režie Griffin Dunne. Hrají Sandra Bullock, Nicole Kidman, Dianne Wiest, Stockard Channing, Goran Visnjic, Aidan Quinn, Margo Martindale, Chloe Webb a další.

Úterý 30. 3. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin

Na zmíněném prostoru se tenkrát střetávaly dva nejmocnější světy té doby - vyspělá římská civilizace a barbarské germánské kmeny. Římané se Germánů báli a vybudovali proslulou opevněnou hranici impéria - Limes Romanum, která je měla před barbarskými útoky bránit. Naším územím, tedy jižní Moravou, sice římská hranice přímo neprobíhala, archeologové tady ale objevili řadu památek, které dokládají intenzivní vojenskou činnost obou stran i na tomto kousku země. Tato činnost pak ovlivnila minulost našeho území a také položila základy jeho pozdější podoby.

Díky archeologickým výzkumům se podařilo zrekonstruovat fascinující římský vojenský systém, každodenní život vojáků i stavbu předsunutých táborů. Film vypráví příběhy římských žoldnéřů i germánských náčelníků, kteří proti sobě vedli neúprosný boj, ale také zakládali nejvýznamnější města celé oblasti a společně "provozovali" jantarovou cestu kolem řeky Moravy. V dokumentu jsou představeny nejvýznamnější archeologické lokality a nálezy z celé zkoumané oblasti. Můžeme se těšit i na skutečnou vzácnost - poklad z hrobu germánského krále nalezeného u Mušova na jižní Moravě. Ze zajímavých, mnohdy fascinujících střípků, tak snímek skládá mozaiku části naší minulosti.

Středa 31. 3. 2004 ČT 2 - 22.55 hodin

Příběh se rozvíjí ve dvou rovinách - v jedné paradokumentární, kdy zřejmě jakýsi filmař oba aktéry (ale každého zvlášť) zpovídá z jejich pocitů, postřehů a prožitků, které získali během svého zvláštního poměru, v druhé retrospektivní, kdy popisované události získávají ve větší či menší míře svou vizuální podobu. Výmluvné je, že oba si zachovávají jistou cudnost - shodně se odmítnou svěřit se zážitky nejintimnějšími.

Navzdory slibnému názvu se vyprávění o choulostivých záležitostech udržuje ve výhradně verbální rovině (dveře hotelového pokoje se nejprve před kamerou uzavírají), ale ani pozdější eroticky vyhrocené scény nehledají doslovnost - příznačná je milostná scéna skrytá pod pokrývku. Avšak do poslední chvíle se základním výrazovým a současně charakterizačním prvkem stává mluva - hrdinové spolu rozmlouvají i během milování o svých pocitech.

Ona (Nathalie Bayeová) vystupuje jako dominantnější partner, jak nasvědčují zejména sexuální aktivity, které právě ona podněcuje. On (Sergi López) se zprvu jakoby stydí za své probouzející se city. Příznačné jsou okamžiky, kdy se strachuje, že ženu by mohl ztratit navždy. Ženu kvůli témuž postihuje nervozita a podrážděnost; oběma se tak vztahy komplikují, odhaluje se jejich nepřipravenost vzájemně si vyznat lásku.

Oceníme hereckou uvolněnost. Zejména Bayeová přesně akcentuje jednotlivé stupně hrdinčina poznání i citové závislosti: počínaje úvodním vyjádřením, že chtěla realizovat své sexuální fantazie, a konče vzdáním se své lásky v okamžiku mylně odečítaných partnerových pochyb. Jsou to totiž lidé vlastně mravní, zcela oproštění od jakéhokoli pokrytectví, kteří si navzájem nic nenalhávají - aby tehdy, když si vzájemně chtějí vyjít vstříc, podlehli osudnému klamu.

Čtvrtek 1. 4. 2004 ČT 2 - 21.45 hodin

Od natočení 8 1/2 uplynula více než čtyři desetiletí (název odkazuje k počtu dosud natočených Felliniho filmů) a Fellini v něm svou výpověď nejniterněji zacílil na tvůrčí dilemata. Marcello Mastroianni zde ztělesňuje režiséra Guida, jakési Felliniho alter ego, jenž se ocitá v tvůrčí krizi, prochází obdobím sebezpytování i mučivým hledáním východisek. Před tlakem pracovních povinností se snaží uniknout do samoty lázeňského hotelu, ale ani tam se neschová sám před sebou, před vlastními pochybnostmi. Vyprávění se oprošťuje od tíhy doslovnosti, prolíná realitu s představami, tříšť humorných i vážných postřehů podmanivě skládá v proměnlivou mozaiku. Fellini sebejistě spojuje nejvážnější zamyšlení s radostnou poctou vzdávanou ryzímu komediantství. A záleží jen na divákovi, co si z jeho čarovných, významově nejednoznačných obrazů odnese, jaký jim vtiskne význam.

(jš)

Pátek 2. 4. 2004 PRIMA - 19.55 hodin

Co označuje poněkud nezvyklý titul? Odkazuje na učení starověké filozofie (zde dokonce z Egypta doby faraónů), podle níž svět tvořily čtyři základní živly - země, vzduch, oheň a voda. Jejich spojením vzniká pátý: život. Ale podle Bessona není pozemský život jedinečný a neopakovatelný. Ve vesmíru totiž existuje i jeho protipól, jakýsi antiživot, který se v pravidelných intervalech - každých pět tisíc let - pokouší získat rozhodující nadvládu, zničit všechny formy života na naší planetě. Není tu přítomna nějaká zášť vůči lidstvu jako v jiných filmech podobného ražení, vadí pozemský život jako takový. Dokonce lze uvažovat o jakési svérázné aplikaci darwinovského učení o přežívání silnějších a přizpůsobivějších organismů.

Režisér vysvětluje: "Na začátku filmu ukážeme, že už v dávné minulosti lidé objevili účinný způsob, jak bojovat proti ničivému zlu. Ale uplynulo mnoho let a lidstvo dávné poznatky zapomnělo. Teď se zlo vrací a nikdo neví, jak mu čelit. Každý pokus zničit jej násilím je totiž paradoxně posiluje." Příběh se odehrává ve 23. století a lidstvo v té době již běžně podniká mezihvězdné lety, dokonce se naučilo žít s obyvateli vzdálených vesmírných světů. A jak to bývá i s lidmi, ani mimozemšťané nejsou výhradně dobří či zlí.

Někteří se staví na stranu Dobra, jiní pomáhají Zlu, šířícímu se z jiné dimenze. Hlavní tíha boje s obtížně uchopitelným protivníkem však dolehne na obyčejného newyorského taxikáře Korbena Dallase, kterého představuje téměř holohlavý Bruce Willis. S pomocí "dívky z vesmíru", zasvěceného kněze i bezpečnostních jednotek se dopátrá způsobu, jak sloučit sílu čtyř základních živlů, aby tak mohl být zachráněn živel pátý - život na planetě Zemi.

Pátý element zahajuje další etapu režisérovy tvorby (v pozdějších letech nejpatrnější na filmech, které Besson produkoval), která chce konkurovat hollywoodským spektákům jejich vlastními prostředky. Skládá prostoduché, prefabrikované zápletky, které spoléhají zejména na trikové efekty, zatímco vlastní příběh se utápí buď v přemrštěné upovídanosti či nudné konvenčnosti, navazující na různé trháky tohoto žánru (počínaje Hvězdnými válkami, odkud pochází idea rozporného protagonisty, na jehož odvaze nakonec závisí výsledek střetu s vesmírným Zlem, a konče Hvězdnou bránou, která inspirovala ideou podivuhodné spojnice mezi různými světy). Samozřejmě odkazuje i na filmy typu Dne nezávislosti s totálním ohrožením Země, kdy vojenská síla naprosto selhává a je třeba koncentrovat jiné prostředky (zde mystické kameny vytvářející účinnou hradbu, která útočníka zničí), s obdobně rozehranými figurami státníků včetně prezidenta, vědců i obyčejných lidiček, se záchranou v poslední chvíli.

Režie Tony Scott. Hrají Will Smith, Gene Hackman, Jon Voight, Lisa Bonet, Regina King, Loren Dean a další.

Neděle 4. 4. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin

Do jaké míry mohou moderátoři ovlivnit scénář večera?
Rámcový scénář byl samozřejmě připraven v dostatečném předstihu. Do samotného vyhlašování se na něm ale pracuje, a to společně, tedy i za účasti moderátorů. Určitý demokratický duch tu tedy vládne.

V čem tkví specifikum tohoto večera?
Specifické je divácké zázemí. Film či hudba často bývají větší show, než knihy. Práce na knihách je méně výnosná i méně atraktivní, i když možná o to intenzivnější. Na rozdíl od předávání filmových nebo hudebních cen bude tedy předávání literárních ocenění sledovat menší množství diváků. Publikum filmové a literární má ale i společný znak - myslím jejich šíři - od těch, kteří mají rádi pokleslejší zábavu až k těm, kteří jdou za kvalitou. Na rozdíl od Českého lva je ovšem výběr děl do našeho literárního večera daleko užší a asi i kvalitnější.

Jak si představujete diváky přenosu předávání cen Magnesia litera?
Představuji si je jako spisovatele a ty, kteří k nim patří. A vidím v nich samozřejmě i skalní fanoušky dobrých knih.

Je těžší moderovat před takovým publikem než například před publikem Českého lva?
Doufám, že to nebude těžší (i když před publikem Českého lva jsem ještě nemoderoval). Záleží to na tom, jakým způsobem večer připravíme, jestli se nám podaří udělat ho pro diváky příjemným a stravitelným.

Prozradíte něco ze scénáře večera?
Snad jenom to, že scénář vychází z podobného modelu, který byl uplatněn v minulém roce. Ten model se jmenuje Kráska a zvíře. Více uvidí diváci 4. dubna.