TV TIPY
Pondělí 29. 3. 2004 NOVA - 20.50 hodin
Magická
posedlost
Zrazená čarodějka Maria Owens, vysloví
strašlivou kletbu, jejíž vinou zemře každý muž, který se zamiluje do ženy z rodu
Owensů. O dvě stě let později svérázné tety Jet a Frances Owensovy vychovávají
své neteře Sally a Gilly, jejichž otce postihla kletba a maminka se utrápila žalem. A
také je pochopitelně učí čarovat. Sally připraví zaklínadlo lásky tak, aby se
zamilovala jen do muže, který splní všechny její podmínky. Ty jsou však takové,
že prakticky vylučují existenci takového muže. Chce se tak vyhnout kletbě. Zatímco
dospělá Gilly tajně uprchne z domu se svým vášnivým milencem Jimmy Angelovem, Sally
žije spokojeně v rodném městečku a zamiluje se (díky kouzlu svých tet) do
sympatického zelináře Michaela. O pár let později...
Režie Griffin Dunne. Hrají
Sandra Bullock, Nicole Kidman, Dianne Wiest, Stockard Channing, Goran Visnjic, Aidan
Quinn, Margo Martindale, Chloe Webb a další.
Úterý 30. 3. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin
Už
staří Římané...
Osobitá
dokumentaristka Zora Cejnková na sebe upozornila řadou napínavých a přitom
precizních dokumentů na různá témata. Tentokrát se vypravila na pomezí jižní
Moravy, Rakouska, Slovenska a Maďarska, aby prozkoumala, jak to tu vypadalo na začátku
našeho letopočtu. Vznikl tak dokumentární film s názvem Římané za humny.
Na zmíněném prostoru se
tenkrát střetávaly dva nejmocnější světy té doby - vyspělá římská civilizace
a barbarské germánské kmeny. Římané se Germánů báli a vybudovali proslulou
opevněnou hranici impéria - Limes Romanum, která je měla před barbarskými útoky
bránit. Naším územím, tedy jižní Moravou, sice římská hranice přímo
neprobíhala, archeologové tady ale objevili řadu památek, které dokládají
intenzivní vojenskou činnost obou stran i na tomto kousku země. Tato činnost pak
ovlivnila minulost našeho území a také položila základy jeho pozdější podoby.
Díky archeologickým výzkumům se podařilo
zrekonstruovat fascinující římský vojenský systém, každodenní život vojáků i
stavbu předsunutých táborů. Film vypráví příběhy římských žoldnéřů i
germánských náčelníků, kteří proti sobě vedli neúprosný boj, ale také
zakládali nejvýznamnější města celé oblasti a společně "provozovali"
jantarovou cestu kolem řeky Moravy. V dokumentu jsou představeny nejvýznamnější
archeologické lokality a nálezy z celé zkoumané oblasti. Můžeme se těšit i na
skutečnou vzácnost - poklad z hrobu germánského krále nalezeného u Mušova na
jižní Moravě. Ze zajímavých, mnohdy fascinujících střípků, tak snímek skládá
mozaiku části naší minulosti.
(top)
Středa 31. 3. 2004 ČT 2 - 22.55 hodin
Strach ze
závazků ochromuje milostný vztah
Francouzský snímek Pornografický vztah má trochu
matoucí název - přesnější by bylo označení Sexuální vztah, protože oba
hrdinové, spadající rozhodně již do středního věku, se scházejí výhradně
kvůli sexu. Seznámili se na inzerát, nevědí o sobě vůbec nic, ani svá jména,
setkávají se jen v kavárně a poté jejich cesta vede rovnou do hotelu. Dosud
průzračné vztahy se však začnou komplikovat, když se do nich začnou vkrádat city.
Režisér Fréderic Fonteyne natočil svého druhu moralitu založenou na paradoxu
(hrdinové se vlastně zaleknou rodící se lásky, mylně odečítajíce v chování
svého partnera zcela opačné významy), bohužel až příliš tezovitou a
ilustrativní, i když nepochybně sugestivní a s přesně rozehranými reakcemi.
Příběh se rozvíjí ve dvou
rovinách - v jedné paradokumentární, kdy zřejmě jakýsi filmař oba aktéry (ale
každého zvlášť) zpovídá z jejich pocitů, postřehů a prožitků, které získali
během svého zvláštního poměru, v druhé retrospektivní, kdy popisované události
získávají ve větší či menší míře svou vizuální podobu. Výmluvné je, že oba
si zachovávají jistou cudnost - shodně se odmítnou svěřit se zážitky
nejintimnějšími.
Navzdory slibnému názvu se
vyprávění o choulostivých záležitostech udržuje ve výhradně verbální rovině
(dveře hotelového pokoje se nejprve před kamerou uzavírají), ale ani pozdější
eroticky vyhrocené scény nehledají doslovnost - příznačná je milostná scéna
skrytá pod pokrývku. Avšak do poslední chvíle se základním výrazovým a současně
charakterizačním prvkem stává mluva - hrdinové spolu rozmlouvají i během milování
o svých pocitech.
Ona (Nathalie Bayeová) vystupuje
jako dominantnější partner, jak nasvědčují zejména sexuální aktivity, které
právě ona podněcuje. On (Sergi López) se zprvu jakoby stydí za své probouzející se
city. Příznačné jsou okamžiky, kdy se strachuje, že ženu by mohl ztratit navždy.
Ženu kvůli témuž postihuje nervozita a podrážděnost; oběma se tak vztahy
komplikují, odhaluje se jejich nepřipravenost vzájemně si vyznat lásku.
Oceníme hereckou uvolněnost.
Zejména Bayeová přesně akcentuje jednotlivé stupně hrdinčina poznání i citové
závislosti: počínaje úvodním vyjádřením, že chtěla realizovat své sexuální
fantazie, a konče vzdáním se své lásky v okamžiku mylně odečítaných
partnerových pochyb. Jsou to totiž lidé vlastně mravní, zcela oproštění od
jakéhokoli pokrytectví, kteří si navzájem nic nenalhávají - aby tehdy, když si
vzájemně chtějí vyjít vstříc, podlehli osudnému klamu.
JAN JAROŠ
Čtvrtek 1. 4. 2004 ČT 2 - 21.45 hodin
Jak
překonávat pochybnosti
Filmy
italského režiséra Federica Felliniho náleží k "povinné" klasice, měly
by stát součástí všeobecného vzdělání. Naštěstí některé jsou i nyní
dostupné v klubových kinech (Silnice, Sladký život, Amarcord), jiné zpřístupňuje
obrazovka - jako v případě snímku 8 1/2. O každém z Felliniho děl lze
spisovat podrobné rozbory, upozorňovat na různě se překrývající významové
vrstvy. Na vymezeném prostoru však nemohu nabídnout víc než stručné obeznámení s
režisérovou poetikou. Zájemce o podrobnější údaje musím odkázat na několikeré
monografie, které u nás vyšly - tam naleznou obšírnější informace.
Od natočení 8 1/2 uplynula více
než čtyři desetiletí (název odkazuje k počtu dosud natočených Felliniho filmů) a
Fellini v něm svou výpověď nejniterněji zacílil na tvůrčí dilemata. Marcello
Mastroianni zde ztělesňuje režiséra Guida, jakési Felliniho alter ego, jenž se
ocitá v tvůrčí krizi, prochází obdobím sebezpytování i mučivým hledáním
východisek. Před tlakem pracovních povinností se snaží uniknout do samoty
lázeňského hotelu, ale ani tam se neschová sám před sebou, před vlastními
pochybnostmi. Vyprávění se oprošťuje od tíhy doslovnosti, prolíná realitu s
představami, tříšť humorných i vážných postřehů podmanivě skládá v
proměnlivou mozaiku. Fellini sebejistě spojuje nejvážnější zamyšlení s radostnou
poctou vzdávanou ryzímu komediantství. A záleží jen na divákovi, co si z jeho
čarovných, významově nejednoznačných obrazů odnese, jaký jim vtiskne význam.
(jš)
Pátek 2. 4. 2004 PRIMA - 19.55 hodin
Když se
život na Zemi ocitne v ohrožení
Ve Francii
vznikl film, který může směle konkurovat nejvýpravnějším hollywoodským
velkofilmům - vyznačuje se stejnou trikovou úrovní, sklonem k mystice, stejně
ohromujícími rozlehlými prostory, v nichž je konstruován svět budoucnosti, stejně
přitažlivým hereckým obsazením - s Bruce Willisem a Gary Oldmanem v hlavních
rolích. A také bohužel dosahuje téže nízké, až dětinské úrovně vyprávění.
Nazývá se Pátý element a režíroval jej Luc Besson.
Co označuje poněkud nezvyklý titul? Odkazuje na učení
starověké filozofie (zde dokonce z Egypta doby faraónů), podle níž svět tvořily
čtyři základní živly - země, vzduch, oheň a voda. Jejich spojením vzniká pátý:
život. Ale podle Bessona není pozemský život jedinečný a neopakovatelný. Ve
vesmíru totiž existuje i jeho protipól, jakýsi antiživot, který se v pravidelných
intervalech - každých pět tisíc let - pokouší získat rozhodující nadvládu,
zničit všechny formy života na naší planetě. Není tu přítomna nějaká zášť
vůči lidstvu jako v jiných filmech podobného ražení, vadí pozemský život jako
takový. Dokonce lze uvažovat o jakési svérázné aplikaci darwinovského učení o
přežívání silnějších a přizpůsobivějších organismů.
Režisér vysvětluje: "Na
začátku filmu ukážeme, že už v dávné minulosti lidé objevili účinný způsob,
jak bojovat proti ničivému zlu. Ale uplynulo mnoho let a lidstvo dávné poznatky
zapomnělo. Teď se zlo vrací a nikdo neví, jak mu čelit. Každý pokus zničit jej
násilím je totiž paradoxně posiluje." Příběh se odehrává ve 23. století
a lidstvo v té době již běžně podniká mezihvězdné lety, dokonce se naučilo žít
s obyvateli vzdálených vesmírných světů. A jak to bývá i s lidmi, ani
mimozemšťané nejsou výhradně dobří či zlí.
Někteří se staví na stranu
Dobra, jiní pomáhají Zlu, šířícímu se z jiné dimenze. Hlavní tíha boje s
obtížně uchopitelným protivníkem však dolehne na obyčejného newyorského
taxikáře Korbena Dallase, kterého představuje téměř holohlavý Bruce Willis. S
pomocí "dívky z vesmíru", zasvěceného kněze i bezpečnostních jednotek se
dopátrá způsobu, jak sloučit sílu čtyř základních živlů, aby tak mohl být
zachráněn živel pátý - život na planetě Zemi.
Pátý element zahajuje další
etapu režisérovy tvorby (v pozdějších letech nejpatrnější na filmech, které
Besson produkoval), která chce konkurovat hollywoodským spektákům jejich vlastními
prostředky. Skládá prostoduché, prefabrikované zápletky, které spoléhají zejména
na trikové efekty, zatímco vlastní příběh se utápí buď v přemrštěné
upovídanosti či nudné konvenčnosti, navazující na různé trháky tohoto žánru
(počínaje Hvězdnými válkami, odkud pochází idea rozporného protagonisty, na jehož
odvaze nakonec závisí výsledek střetu s vesmírným Zlem, a konče Hvězdnou bránou,
která inspirovala ideou podivuhodné spojnice mezi různými světy). Samozřejmě
odkazuje i na filmy typu Dne nezávislosti s totálním ohrožením Země, kdy vojenská
síla naprosto selhává a je třeba koncentrovat jiné prostředky (zde mystické kameny
vytvářející účinnou hradbu, která útočníka zničí), s obdobně rozehranými
figurami státníků včetně prezidenta, vědců i obyčejných lidiček, se záchranou v
poslední chvíli.
JAN JAROŠ
Sobota 3. 4. 2004 NOVA - 21.40 hodin
Nepřítel
státu
Když významný americký kongresman
odmítne podpořit nový zákon o telekomunikacích, který by umožnil neomezené
sledování a odposlech občanů, vysoký úředník NSA Reynolds ho nechá zavraždit a
všechno narafičí jako přirozenou smrt na infarkt. Později si Reynoldsovi muži
všimnou přírodovědce Zavitze, který studuje život vodních ptáků a jeho skrytá
kamera náhodou zaznamenala kongresmanovu smrt. Když to muž zjistí, zatelefonuje svému
příteli od novin a zkopíruje záznam vraždy na disketu. Ukryje disketu do kapesní
videohry a uprchne z bytu těsně předtím, než tam vtrhnou Reynoldsovi zabijáci.
Režie Tony Scott.
Hrají Will Smith, Gene Hackman, Jon Voight, Lisa Bonet, Regina King, Loren Dean a
další.
Neděle 4. 4. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin
Večer na
téma... Literární potlesky
V rámci
literárního Večera na téma uvede Česká televize i přímý přenos vyhlášení
vítězů knižních cen za rok 2003 Magnesia Litera. Na ocenění aspirují literární
díla v devíti kategoriích, a jak už to bývá, mezi nominovanými autory jsou jak
jména již zaběhnutá, tak i méně známá. Spolu s Jolanou Voldánovou bude
slavnostní večer v pražské Městské knihovně moderovat Miroslav Táborský, kterého
jsme se zeptali:
Do jaké míry mohou moderátoři
ovlivnit scénář večera?
Rámcový scénář byl samozřejmě připraven v dostatečném předstihu. Do samotného
vyhlašování se na něm ale pracuje, a to společně, tedy i za účasti moderátorů.
Určitý demokratický duch tu tedy vládne.
V čem tkví specifikum tohoto
večera?
Specifické je divácké zázemí. Film či hudba často bývají větší show, než
knihy. Práce na knihách je méně výnosná i méně atraktivní, i když možná o to
intenzivnější. Na rozdíl od předávání filmových nebo hudebních cen bude tedy
předávání literárních ocenění sledovat menší množství diváků. Publikum
filmové a literární má ale i společný znak - myslím jejich šíři - od těch,
kteří mají rádi pokleslejší zábavu až k těm, kteří jdou
za kvalitou. Na rozdíl od Českého lva je ovšem výběr děl do našeho literárního
večera daleko užší a asi i kvalitnější.
Jak si představujete diváky
přenosu předávání cen Magnesia litera?
Představuji si je jako spisovatele a ty, kteří k nim patří. A vidím v nich
samozřejmě i skalní fanoušky dobrých knih.
Je těžší moderovat před
takovým publikem než například před publikem Českého lva?
Doufám, že to nebude těžší (i když před publikem Českého lva jsem ještě
nemoderoval). Záleží to na tom, jakým způsobem večer připravíme, jestli se nám
podaří udělat ho pro diváky příjemným a stravitelným.
Prozradíte něco ze scénáře
večera?
Snad jenom to, že scénář vychází z podobného modelu, který byl uplatněn v
minulém roce. Ten model se jmenuje Kráska a zvíře. Více uvidí diváci
4. dubna.
TOMÁŠ PILÁT |