 Pondělí 29. 3. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 9.00
hodin
Mešní hudba Marca-Antoina Charpentiera
Osudy a
hudební přínos francouzského skladatele Marca Antoina Charpentiera spadají do doby
proměny hudebního stylu, který zasáhl Francii za vlády proslulého krále slunce
Ludvíka XIV. Strůjcem evolučního procesu, ve zdrženlivé hudební Francii,
vyžívající se v žánru komorní vokální hudby a zejména obligátních dvorních
baletů, byl kardinála Mazarin, který fakticky vládl za nezletilého Ludvíka. Francie
přijímala nové hudební směry Itálie jen pozvolna a takříkajíc zhora.
Francouzští hudebníci odjížděli na studia na apeninský poloostrov a do země na
královský dvůr přicházejí hudebníci z Itálie. V roce 1645 - to byly Marcu
Antoinovi dva roky - zavádí Mazarin italskou operu římského a benátského slohu a
mezi dovezenými kusy se objevuje i znamenitá a ceněná opera Orfeo Luigiho Rossiho,
která dokonce měla v Paříži v roce 1647 svou premiéru. Spolu s tímto proudem
budovali další opěrné body nesčetní domácí autoři, kteří získali vzdělání v
Itálii a své poznatky a pochopitelně i hudbu u svých učitelů realizovali nejen na
důležitých postech v Paříži, ale i jinde. Patřil k nim i Marc-Antoin Charpentier,
který však neměl v oslnivém lesku osobnosti Jeana Baptisty Lullyho naději získat na
místo slunci. Nicméně tento skladatel byl ve své době uznávanou a vyhledávanou
osobností, spolupracoval s ním i takový Moliere a jeho talentu si cenil samotný král
Francie Ludvík XIV. Po své smrti však Charpentier upadl ihned v zapomnění a
vzkříšení přišlo až po třech stoletích.
RAFAEL BROM |
