číslo 14
vychází 22. 3. 2004

Tipy Čro

Musorgskij a Stokowski

Možná, že si leckdo vzpomíná na jeden zajímavý koncert České filharmonie v pražském Rudolfinu v šedesátých letech, který byl přímo přenášen Českou televizí. Jeho hlavním protagonistou byla postava vpravdě legendární - Leopold Stokowski. Svéráznému světoznámému americkému dirigentovi, jehož tvář nám byla navzdory železné oponě dobře známá, odpovídal i jeho program. Zazněla Bachova Toccata a fuga d moll, ale nikoliv pro varhany, jak nabízí originál, ale v adaptaci pro velký symfonický orchestr. A v podobných verzích následovaly další Bachovy skladby. Bylo to nezvyklé, pro leckoho až nabubřelým zvukovým přívalem nepřijatelné. Stokowského pražský koncert byl jeden z jeho posledních. Navzdory určité rozporuplnosti, či snad právě proto, zůstal v paměti dodnes. Jeho orchestrální adaptace Bacha ovšem nebyly jediné. Právě nyní máme možnost posoudit, jak si poradil už v třicátých letech 20. století s nestorem ruské národní hudby Modestem Petrovičem Musorgským. Velmi nás například překvapuje instrumentace slavných Obrázků z výstavy, neboť máme naprosto vžitou představu skvělé instrumentace Maurice Ravela. Musorgského Obrázky jsou však v originále určeny klavíru a to Stokowski při své úpravě akceptoval možná důsledněji než Ravel. A nezůstal jen u této suity. Originálně a s větším respektem k Musorgského "syrovosti" si povšiml i oper Borise Godunova a Chovanštiny a symfonické básně Noc na Lysé hoře. Nový kompaktní disk s jeho originálními a místy až okázalými instrumentacemi natočilo vydavatelství Deutsche Grammophon s vynikajícím Clevelandským orchestrem a dirigentem, jemuž jakékoliv zvláštnosti a vybočení z nepsaných pravidel jsou velmi blízké - Oliverem Knussenem.

BOHUSLAV VÍTEK