Premiéra nové české komedie Mistři je dobře načasovaná: právě nastává maratón mistrovství světa v hokeji, letos dokonce na tuzemském ledě. Co víc si přát, aby film vzbudil zájem? O diváky by ovšem neměl mít nouzi ani jindy, neboť publikum už několik let domácím snímkům, zvláště komediím, fandí. A zájem o film mladého tvůrčího týmu, vesměs debutantů (scénář Marek Najbrt, Benjamin Tuček, Robert Geisler, režie Marek Najbrt) po skončení hokejového mistrovství sotva opadne; jde totiž o jednu z domácích filmových událostí roku.

Za vcelku prostou dějovou linií vyprávějící o podivné komunitě několika ztracenců v neméně ztracené vesnici, bobtná život s celou škálou barev, emocí a vnitřních dramat. Úsporná časová plocha vyměřená pro každého aktéra, a koneckonců i pro celý film, stačí k tomu, aby se odehrálo, co se odehrát má. Aby příběh každého ze smutných hrdinů v mistrné zkratce, ale zároveň i patřičné hloubce naznačil vše důležité; aby se vzepjal k pošetilé naději, či spíš iluzi, někam zamířil - a narazil. Hospodský Karel si vytrvale lže do kapsy, že se mu podaří, třeba s pomocí opileckých hokejových vizí mladého alkoholika a feťáka Bohouše vydělat a prorazit podnikatelskou smůlu; jeho žena Zdena sní o dítěti a úniku z bezútěšného prostředí, řidič Milan chce přesedlat z linkového autobusu na trasu vedoucí k moři; Josef se snaží vyčíst z občanského průkazu, že je Čech a nikoli cikán, malý Jarda chce za maminkou, Němec Ziege se modlí u hrobky předků a rád by dožil v klidu. A chalupář Pavelec celý ten mančaft školí, jak fandit "našim". Hlavně on si totiž úspěchem našich hokejistů léčí vlastní nenaplněné ambice, projektuje jejich vítězství do svého neveselého života: když vyhrají, kus zásluh a slávy patří i nám - všichni jsme přece Češi.

Hospodská sešlost, na první pohled pospolitě fandící u televizoru, je složena z devíti hořkých lidských osudů - minipříběhů každého příslušníka tohoto zvláštního společenství. Hokejové klání v Naganu nahlížené nejen skrze obrazovku, ale hlavně prostřednictvím reakcí každého z nich, přitom netvoří pouze rámec či kulisu, ale cosi daleko podstatnějšího: o ně a skrze ně se rozvíjejí charaktery, rodí i rozbíjejí iluze, "kádruje" se profil zúčastněných. Hokej je také základem mnoha humorných, dobře vypointovaných situací. Pokud jde o humor filmu - občas je drsně akční, jindy mrazivý, v dalších momentech "jen" vtipný, chvílemi trpkne na jazyku. Nikdy však neuráží a neklesá pod hladinu únosnosti.

Vedle Jiřího Ornesta, který tu odvedl skvělou hereckou studii, patrně nejlepší, k jaké kdy dostal ve filmu příležitost, a Českým lvem aktuálně ozdobeného Jana Budaře, hrají v Mistrech vesměs málo známí herci (a patnáctiletý Jan Řehák); všichni jsou výborní, těžko vyzvednout jeden či dva výkony. Aspoň je tedy vyjmenujme: Leoš Noha, Klára Melíšková, Josef Polášek, Tomáš Matonoha, Cyril Drozda, Holanďan Will Spoor. Kameru vedl Miloslav Holman a dal filmu bezútěšný šerosvit lokálu, působivé tajemno Bohoušových alkoholických vizí i občasné, střídmě využívané panoramatické pohledy do zimní krajiny.