Neděle 2. 5. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 6. května v 14.30

O tom, jak v Brně vědí, která bije

K Brnu přitáhl generalissimus Linhart Torstensson v čele švédské armády nikoli od severu, jako se dalo očekávat. Vzal to jakoby oklikou, od jihu. 3. května roku 1645 obsadil městečko Židlochovice a hned poslal předvoj k Brnu, vzdálenému necelých dvacet kilometrů. Švédové se utábořili jednak na Starém Brně, jednak mezi městem a vesnicí jménem Královo Pole.

Teď měl švédský velitel Brno jako na dlani. Následujícího dne se vydal Torstensson k městu. Domníval se, že stejně jako třeba v Olomouci mu zděšené obyvatelstvo otevře městské brány bez boje. Vyslal proto s poslem, který nesl zprávy brněnské městské radě od zemského hejtmana Karla Lichtenštejna, také svého trubače. Generalissimus Brňanům sděloval, že bude nejlíp, když se mu vzdají. Brňané ovšem měli svoje vlastní představy, v čem spočívá jejich dobro. Velitel města Raduit de Souches trubače s otevřeným listem nepřijal. A tak (Torstensson) rozložil kolem města vojsko, píše ve své knize o Švédech pod Špilberkem její autor, brněnský historik Pavel Balcárek, a hned následujícího dne kázal kopat hluboké příkopy, přesahující výšku člověka, aby se dostal blíž k branám. Na vhodných místech (zvláště proti hradu Špilberku) dal postavit několik dělových baterií a okamžitě začal ostřelovat baštu na Špilberku.

Ve městě rozkázal de Souches snést z domů šindelové střechy (tím chtěl zabránit rozsáhlým požárům), dal také kopat příkopy (ty měly nepříteli znemožnit přiblížit se pod hradby města nebo hradu). Ale i Švédové začali budovat příkopy a během deseti dnů usilovné práce se dostali k nové baště na Špilberku. Vyhloubili pod ní podkop, aby v něm položili miny a baštu se chystali vyhodit do povětří. Na plukovníka de Souches však nevyzráli: dal do hradeb prolomit otvor, kterým se potáhl malý oddíl obránců města, ten neočekávaně přepadl Švédy, část jich pobil, část zajal a zničil také prkenné příkopy a opevnění, se kterými si obléhatelé tolik pohráli. Z Králova Pole, kde měl do té doby Torstensson hlavní stan, se teď přestěhoval k Modřicům s úmyslem podniknout útok na Petrov. A ten přišel, hned příští noc, leč: zase bez úspěchu.

Švédové pak - po marné snaze dobýt Špilberk - obsadili vodárnu a kanovnický mlýn pod Petrovem. Zaměřili se na Petrov. Tady začali kopat příkopy, které rozšířili až k Židovské bráně (tam, kde začíná dnes naproti nádraží Masarykova třída) a zahájili palbu na město. Brno střelbu opětovalo ze dvou moždířů a čtyř děl. Ze strany Švédů však šlo jenom o odlákání pozornosti. Za pár dnů nato podnikli velký útok na Špilberk, který doprovázela už od šesté hodiny ranní prudká střelba. Potom pod novou baštou zapálili podkop, jenomže to udělali s moc velkým chvatem, takže ani nestačili vyklidit pole. Hodně jich tam zahynulo. Výbuch však pobořil i stěny bašty a Švédové se už hnali průlomem na Špilberk. Byli však zastaveni střelbou obránců, hlubokým příkopem a vysokým srubem, který tam nechal velitel zbudovat. Útočníci se vrátili s velkými ztrátami.