Jednoznačně největší proslulosti dosáhly v první polovině dvacátého století za hranicemi naší republiky dvě písničky českých autorů - nejprve tango Karla Vacka Cikánka a o něco později pak polka Jaromíra Vejvody Škoda lásky. Především v sousedním Rakousku a Německu byly ve své době populární také některé další melodie českých autorů, které většinou slavily úspěch nejdříve u domácího publika. Projděme si tedy některé z nich.

V katalozích gramodesek určených pro německý či rakouský trh nacházíme písničky českých autorů již od počátku dvacátých let minulého století. Na gramodeskách značek Vox, Odeon nebo Grammophon vycházely často hlavně skladby Karla Hašlera (Jak se tančí florida, Já mám doma gramofon, Saxofon Suzi), Jaroslava Jankovce (Hasičská, Já mám holku v Karlíně - německy In Ka-ka-ka-Karlsbad), Jarky Mottla (Maminko, mámo - Mütterchen, Mutter), či Milošem Smatkem do moderních foxtrotových podob převedené lidové melodie (Trojka, Když jsem k vám chodíval) v provedení univerzálních tanečních orchestrů Dola Daubera, Bernarda Etté, Bély Dajose, Marka Webera nebo také pražského německého souboru Jazz Band Thoennessen. Téměř bez výjimky ale šlo o jejich nezpívané verze. První německy či anglicky zpívané podoby oblíbených českých písniček se objevily až od počátku třicátých let.

V roce 1931 vyšly na gramodeskách několika značek německé verze hned několika úspěšných melodií Karla Vacka. Firma Homocord vydala se zpěvem rakouského tenoristy příjemného hlasového projevu Luigiho Bernauera a za doprovodu berlínského tanečního orchestru Freda Birda německé verze jeho waltzu Táboráku plápolej (pod názvem Tausend Kosenamen, neboli Tisíc něžných jmen), tang Nikdy se nevrátí pohádka mládí (Sag es mir noch einmal...) a pochopitelně i Cikánky (Zigeunerin, tanze!). V dalších verzích tyto Vackovy melodie natočil také německý taneční orchestr Bély Dajose, v německy zpívaných verzích ale vyšly i na domácích gramodeskách značky Ultraphon v podání R. A. Dvorského a jeho Melody Boys se zpěvem Freda Hartforda a Ernsta Davise. Německými texty je všechny opatřil v Praze působící Hans Regina von Nack. Jméno tohoto textaře nacházíme ve třicátých letech u téměř všech německých verzí populárních písniček z pera českých autorů, které vycházely na gramodeskách.

Další Vackovu skladbu Nevinná (Die Unschuldige) nazpíval s německým textem E. Eisnera na gramodesky značky Ultraphon za doprovodu orchestru R. A. Dvorského Ferry Swoboda (na českých nahrávkách byl tento dvojjazyčně zpívající tenorista uváděný jako Ferda Svoboda). Nezpívanou verzi této polky natočil ve stejné době pro německý trh na gramodesky značky Odeon ještě orchestr B. Etté. Na několika různých značkách gramodesek vyšla pod názvem Ein armer Wanderbursch německá verze dalšího Vackova tanga Marná láska (na značce Kalliope doprovází v této skladbě zpěváka mužské pěvecké kvarteto silně svým projevem připomínající Melody Boys, kteří pro tuto firmu ve stejné době natočili hned několik českých titulů). Pod názvem Es muss nicht heute sein také vyšlo na dobových gramodeskách hned několik německých verzí proslulé Mexicanoly (aneb Já miluji jen vás a vaše oči šedé) autora Johna Gollwella.

Počátkem třicátých let vyšly na gramodeskách zahraničních značek ještě německé verze několika dalších písniček z pera českých autorů. Tyto nahrávky ale byly určené spíše pro německé obyvatelstvo ČSR, protože byly uváděné v českých katalozích těchto firem. Jmenujme například tanga Slávy Macha Irgendwo... a Ich hab' von dir geträumt, Maria, které na gramodesky značky Homocord nazpíval L. Bernauer s německým textem opět z pera již zmíněného Hanse Regina von Nack.

Velice úspěšný český skladatel populární hudby Jára Beneš je podepsaný pod mnoha písničkami z operet a zvukových filmů. Již v roce 1926 vyšla na německé gramodesce exportní značky Polydor pod názvem Waren sie schon in Elberfeld? v podání orchestru kapelníka Fritze Imhoffa německy zpívaná verze jeho u nás kdysi velice populárního foxtrotu Byli jste někdy v Oužicích? (...tam je vám děvčat toužících - tam žádné děvče nevinné by nedovedlo říci ne, a proto si, prosím, dejte říct a jděte do Oužic). Od počátku třicátých let pak již nacházíme písničky Járy Beneše na gramodeskách v německých verzích velice často. Kromě zahraničních orchestrů a zpěváků je v německých verzích natáčeli také čeští herci jako Anny Ondra nebo Vlasta Burian (Ach, kdo líbá jako ty, Růžové psaníčko, C. a k. polní maršálek, Číš poslední). Po obrovském a celoevropském úspěchu operety Na tý louce zelený (1935) se Jára Beneš stal v zahraničí naším snad neznámějším skladatelem populární hudby (německá verze jeho písničky Když hvězdy svítí dostala název Ich möchte wandern wie ein Zigeuner).

Koncem třicátých let se v české populární hudbě začali prosazovat autoři mladší generace směřující ke swingu. V roce 1941 měl v Německu velký úspěch Běhounkův foxtrot Má láska je jazz, který na německý text Klause S. Richtera nazpíval pod názvem Wunderbar, wunderbar, wie du heute tanzt mimo jiné Rudi Schuricke za doprovodu předního německého swingového souboru Michaela Jaryho.

Stejný textař opatřil německým textem i známý a dodnes oblíbený foxtrot dalšího českého swingového hudebníka Jiřího Traxlera Hádej, hádej, hadači. V Německu vyšel pod názvem Peter, Peter, wo warst du heute Nacht na několika různých značkách gramodesek - pro firmu Telefunken ho jako instrumentálku natočila skupina Petera Kreudera, na značku Electrola ho nazpíval pianista a kapelník Peter Igelhoff se svým orchestrem a v další verzi vyšel i v provedení orchestrů Hanse Carsteho (na etiketě Electrola) či Petera Jahna (na nerozbitné vinylové gramodesce značky Phototon). M. Jary tento foxtrot natočil pro značku Odeon jako instrumentálku - podle popisu J. Traxlera "s orchestrem v bizarním obsazení trubka, tři pozouny, housle, harmonika a rytmická skupina. A toto zglajchšaltování jazzového zvuku Hádače/Petra - ironií osudu - potajmu aranžoval Fricek Weiss, žid."

Velice oblíbený byl počátkem čtyřicátých let u německých posluchačů také foxtrot Leopolda Korbaře na slova Jaroslava Moravce Hm - hm, ach, ty jsi úžasná (v německy zpívané verzi zněla druhá část jeho názvu ...du bist so zauberhaft). Z několika jeho nahrávek na německé gramodesky různých značek jmenujme v září roku 1941 natočenou verzi s německým textem K. Schwanna v provedení velkého orchestru kapelníka B. Etté se zpěvem Kurta Reichherzera na etiketě Tempo.

GABRIEL GÖSSEL, goessel@volny.cz