Spisovatel Sándor Márai (vlastním jménem Alexander Grosschmidt) se narodil 11. 4. 1900 v Košicích, v maďarské, původně německé rodině. Základní a středoškolské vzdělání získal v Košicích a v Budapešti. V roce 1919 odjel ze země - jeho otec, advokát, se obával, že by syn mohl být pronásledován kvůli sympatiím k Maďarské republice rad. Studoval na universitách v Budapešti, Lipsku, Frankfurtu a v Berlíně. Márai žil od roku 1923 ve Francii a v Německu, a jako dopisovatel maďarských novin a pražského Prager Tagblatu procestoval téměř celou Evropu. Do Maďarska se vrátil v roce 1928. Za Horthyovského režimu si jako přesvědčený demokrat získal postavení nezávislého spisovatele. V roce 1948 emigroval se ženou a adoptivním synem před komunistickým režimem do Švýcarska. První roky po odchodu z vlasti prožili v Itálii, v roce 1952 se přestěhovali do New Yorku, kde Sándor Márai pracoval pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. V roce 1968 odešel do důchodu; usadil se opět v Itálii, po jedenácti letech se vrátil do USA. Márai se velice těžce vyrovnával se smrtí své ženy, po níž zanedlouho následovalo náhlé úmrtí adoptivního syna Jánose, který žil se svou americkou manželkou Harriet i třemi dcerami nedaleko San Diega, poslední zastávky na spisovatelově životní pouti. Silně věřící katolík, autor pozoruhodného románu o Kristovi a zároveň stoik, věrný čtenář Marka Aurelia i Seneky, pronásledován depresemi, odešel dobrovolně ze života 21. 2. 1989.

V roce 1990 začala dvě přední maďarská nakladatelství vydávat jeho sebrané spisy. Márai je autorem 46 knih, součástí jeho tvorby jsou převážně romány, ale psal též divadelní hry, básnické sbírky, eseje, fejetony, cestopisy, studie a vzpomínky. Jeho díla vyšla v překladech v mnoha zemích Evropy a v USA. Odkaz Ester (1939) je jako většina jeho próz založena na principu vzpomínání, návratu do minulosti, více i méně vzdálené, kdy stárnoucí hrdinka vypráví o svém osudu. Tím jako by pořizovala záznam událostí svého života, podávala zprávu, činila "závěť". Ester je ztělesněním dobra, mírnosti a vřelosti, ale také pasivity, neodporování zlu, jež ji v podobě jejího bývalého snoubence a později manžela její sestry s ďábelskou promyšleností a vytrvalostí ponižuje, okrádá a ničí.

Osmidílnou četbu na pokračování z překladu Anny Valentové připravila Jana Soprová. V režii Ivan Chrze účinkuje Jaroslava Adamová.