Uchovat si zdravý rozum, a přitom nezanevřít definitivně na obrazovku, obvykle znamená ignorovat velké televizní události. Veskrze nelogické rčení o pravidlu a výjimce však platí i tady - jsou případy, které pominout nelze. Z nejrůznějších důvodů.

Protržení cílové (?) pásky našeho velmi dálkového pochodu zpátky do Evropy je historický okamžik. Jeho význam nemohou popřít ani účelově probuzení a teatrálně znepokojení národovci, jejichž skřípění zubů se už dlouho rozléhá daleko za hranice české kotliny. Z hlediska ryzího zájmu známých představitelů politiky a show-businessu se však jedná o další z nekonečné řady záměnných příležitostí k sebepropagaci, resp. výdělku. Důkazem pravdivosti podobné domněnky byl dvoudílný přenos Slavnostního koncertu populární hudby ze Staroměstského náměstí, kterým v předvečer "uctila" dějinný předěl ČT. Univerzálně použitelné, lidové zábavné panoptikum mísilo s hrůznou postmoderní lehkostí promluvy prezidenta a premiéra s playbackovou pantomimou hvězd normalizační i dnešní popmusic a extempore reprezentantů současného roztlemeného bavičství. Ve srovnání s ním bylo sušší intermezzo v podobě přímé návštěvy Evropského večera v Národním divadle oázou vkusu, důstojnosti, ale i rozumu a vtipu. A alespoň letmou připomínkou zásluh Václava Havla.

Oficiální znovupotvrzení naší více než tisícileté evropské sounáležitosti však není jen záminkou k exhibicím mediálních hvězd. Podstatně důležitější - a žel vzácnější - je skutečná reflexe reality. Zvlášť z úst osobností, jejichž názory ovlivňuje víc vzdělání, racionalita a zkušenost než ideologie, egoismus či hrozba příštích voleb. Právě takové vzácné setkání zprostředkoval divákům ČT na závěr památného květnového víkendu protagonista pořadu Otázky Václava Moravce.

Do studia si pozval historika Dušana Třeštíka a publicistu Ivana Medka. Skutečný historický a současný evropský kontext; protiklad dobové nacionalistické romantické vize kmenového národa jedné krve, a moderní koncepce otevřeného občanského státu, podmíněný proměnou jeho role v proměněném světě; podstata rozdílu mezi sebevědomým vlastenectvím opřeným o vlastní evropskou autenticitu, zkušenost a schopnosti, a tragikomickým parazitováním na účelově exhumovaných "rukopisných" symbolech předminulého století - to byla namátkou některá z dotčených témat. Nepoměr nedělních dvaceti minut věcných informací, a nekonečných hodin páteční prostoduché nudy, přesně odpovídá vzájemnému nepoměru významu obou pořadů pro naše svéprávné evropanství.